Muzeum těžby žuly mě zastihlo nepřipravenou. Čekala jsem nějaké zaprášené nářadí a místo toho nám tu naservírovali lidské osudy. Němý černobílý film ukazuje tvrdou dřinu v kamenolomu bez sentimentu, naopak s hrdostí. Dlažební kostky už ve mně asi napořád budou budit pokoru. Před takovou prezentací nelze než smeknout.“ I takový zápis lze najít v místní návštěvní knize.

Na místě opravdového kamenolomu

Granitabbaumuseum Königshainer Berge neboli Muzeum těžby žuly leží v německé obci Königshain (10 km severovýchodně od Görlitz, 30 km výhodně od Bautzen), nedaleko česko-německé hranice. Tedy ne přímo v obci, od parkoviště návštěvníky čeká asi 850 metrů dlouhá cesta do kopce.

Na kopci není muzeum jen tak, jde o prostory původního kamenolomu. Žula se zde těžila více než 130 let a díky své struktuře se zvlášť dobře hodila ke zpracování na stavební materiál a dlažební kostky. Materiál z Königshainu byl použitý třeba při stavbě viaduktu nad Nisou v nedalekém Görlitz nebo nového majáku na mysu Arkona až na ostrově Rujána.

Hlavní budova

Muzeum, které sídlí v budově bývalé společenské místnosti a kovárny, nabízí ucelený pohled do historie těžby žuly a ukazuje také životy lidí s těžbou a zpracování spjatých. Různé části expozice představují historické nástroje, stroje a techniky v kamenolomu. Návštěvníkům je prezentován i vývoj těžby žuly v průběhu staletí, další část stálé expozice je věnována geologii pohoří Königshain a vysvětluje vznik a zvláštnosti místní žuly.

Těžký život kameníků

Co je ale obzvlášť působivé, je jakým způsobem je nenásilně, a přitom velmi podmanivě prezentována těžká fyzická práce tehdejších pracovníků. Němý a černobílý film nepotřebuje žádné efekty ani komentář. Pomalu vtáhne do děje a malí i velcí návštěvníci zaujatě sledují, tak šikovný kameník ručně pomocí nejjednoduššího nářadí štípe ze syrového kamene dlažební kostku.

Pod otevřeným nebem

Muzeum má i venkovní část, v příjemném stínu stromů jsou v dřevěných přístřešcích k vidění dílny, jejichž vybavení srozumitelně a realisticky prezentuje činnost brusičů dlažebních kostek. V další budově jsou vystaveny stroje na zpracování kamene, některé z nich jsou vskutku mimořádné technické památky. A další technické perličky stojí ve spodní části muzea, třeba zbytky lanových jeřábů, kolejové systémy s vagóny a lokomotivami, brzdová dráha pro přepravu kamene či kamenné pily.

Interaktivně a česky

Muzeum je samoobslužné, exponáty mohou návštěvníci objevovat na vlastní pěst, aniž by je omezoval čas. Většina přehledných popisků je i v češtině, a dokonce lze využít dvě aplikace s využitím virtuální reality. K tomu vám stačí chytrý telefon nebo si lze na místě zapůjčit tablet.

Jedna aplikace je zaměřená na vystavené stroje a technická zařízení, ta druhá je herní a určena především dětem. V úvodu vysvětlí různé fáze práce v lomu, v druhé části se mohou děti ve hře pustit do lámání kamene. Je potřeba navrtat díru, umístit dynamit, před odstřelem se schovat atd… Obě aplikace mluví česky, jen s jejich stažením je třeba mít trošku trpělivosti, protože zde v lese na kopci není zrovna nejlepší signál.

Skvělé koupání jako bonus

Pro extra zvídavé návštěvníky je na kopci kolem muzea ještě naučná stezka, zaměřená na těžbu a s ním související zařízení. A na kopci samotném jsou lomy a lůmky, ve kterých je dnes místo kvalitní žuly osvěžující voda, která přímo láká ke koupání. A hladké stěny lomů jsou vyhledávaným místem horolezců, i těch z Čech.

Podívejte se do muzea na vlastní oči.

Zdroj: Youtube

Praktické informace

Muzeum je otevřeno od dubna do října, čtvrtky a pátky od 10.00 do 14.30, o víkendech a o svátcích od 13.00 do 17.00 hodin. Vstupné stojí 5 eur na osobu (zlevněné 3) a rodinná vstupenka 10 eur. Návštěva se určitě vyplatí a nezapomeňte si vzít sebou plavky a ručník.

Související články