Všechno je jinak

Vždycky se tomu tady říkalo Garáže, najednou je to Hotel Morávka. A hospoda byla od vchodu do budovy vlevo a teď je vpravo,“ durdil se pan Bohumil, který „jako vždycky“ vešel dovnitř domu. Ten má ale vnitřní prostory přestavěné a „všechno je jinak“. „To víte, tam, kde byla kdysi hospoda je dneska sklad, tam, kde sedíte, byl bar, a pultík za vámi sloužil dýdžejovi na diskotékách,“ vysvětlovala ochotná servírka změny, včetně ukázky zazděných dveří a naopak nových vchodů. Podnik byl téměř prázdný, což na to, že byla sobota nebyla zrovna známka velkého turistického ruchu. Jen na zahrádce sedělo pár cyklistů a kuřáků.

Jiný z podniků na Morávce, ve své době slavný hotel Partyzán, už složí jen k ubytovávání v rámci pořádaných akcí. „A to ještě pamatuju, jak jsme sem chodili na oběd a v tomhle okýnku se prodávala zmrzlina,“ zavzpomínala jedna z maminek, která jela kolem s kočárkem. Výše uvedené jen ukazuje na skutečnost, že Morávka se sice na informačních cedulích chlubí tím, že je turisticky atraktivním místem, ale vybavenost tomu úplně neodpovídá. Dokonce i proslavená hospoda U Bebka měla ten víkend zavřeno. A to se jedná o nejzazší místo, kam můžete bez povolení coby výletník dojet autem (je tady veřejné parkoviště) nebo autobusem, který tady má konečnou.

Podívejte se, jak je na Morávce na podzim krásně.

Zdroj: Youtube

Na slovenskou hranici

V hospodě U Bebka, pokud bude mít otevřeno, se zastavte. Historické fotografie ukazují, jak před ním parkují autobusy Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní), což je typ pro skutečné autobusové fajnšmekry. Možná ho znáte z filmů pro pamětníky, třeba z 30 případů majora Zemana. Dnes je vidět jen na přehlídkách a historických jízdách, protože se vyráběl národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972. Jenže samotná hospoda je ještě mnohem starší. Zažila obě světové války a za dobu své existence hostila bez nadsázky tisíce návštěvníků. Nelze napsat turistů, protože někdy to byli partyzáni, jindy banderovci, kteří v této části Beskyd působili.

Po turistické značce se dostanete až na slovenskou hranici, která se dá projít. Ostatně toho v dobách 2. světové války využívali i zde působící odboj. Hospoda má jméno po Johanu Bebkovi, který ji koupil za 3 300 rakouských korun. Snadno vystoupáte po turistické značce na Visalaje nebo Bílý kříž. A pokud půjdete dál na východ, počítejte s tím, že se v zemi platí eurem.

Partyzánská obec

V oblasti byla poměrně silná partyzánská činnost a Němcům bylo jasné, že bez pomoci místní se partyzáni neobejdou. Nejprve proběhla vojenská Akce Tetřev, ale ta nepřinesla očekávaný výsledek. Nasazení konfidentů ale úspěch přineslo. „Jednou starosta vzkázal, že mám přijít do lesa, kde jsou dva parašutisté, ty máme dát dohromady s partyzány, Kotásek to ale nedovolil, protože to bylo v noci - šel tam sám a přivedl dva muže. Až po válce jsme zjistili, že šlo o Jozefa Babiše ze Slovenska a Eduarda Farníka z Dobratic. Nám se ale představili jen krycími jmény Ondráš a Juráš, tvrdili, že původně bojovali v německé a slovenské armádě, ale na východní frontě přeběhli a po vyškolení je shodili na našem území. Dali jsme jim najíst, za to jsme dostali víno a čokoládu. Mělo nás napadnout, že z Ruska by měli spíš špek a vodku, ale byly jsme s maminkou obyčejné ženské, nebylo rádio ani noviny, ledacos nám došlo až po válce,“ líčí detaily Venuše Štefková z Morávky. Ona i její maminka byly za pomoc partyzánům odsouzené, ale válku přežily. Soud se konal v budově výše zmíněného hotelu Partyzán. Padlo v něm 14 rozsudků smrti, které byly vykonány v pankrácké sekyrárně 16. prosince 1944. Na budově je dodnes cedule připomínající tuto válečnou událost a v obci velký betonový památník Noční přechod připomínající partyzánskou aktivitu. Ten byl prohlášený národní památkou.

Když vyjdete nad přehradu, která je nově po rozsáhlé rekonstrukci, máte šanci přinést koše hřibů. „Jen musíte jít trochu výš,“ říká rodinka, která přesně takové koše z lesa odnáší. Houbařská sezóna rozhodně neskončila. „Vlastní nádrž Morávka nyní dodává pro vodárenské účely kolem 150 litrů surové vody za sekundu," píše povodí Odry.