Obec Velehrad ve Zlínském kraji je českým ekvivalentem pro španělské Santiago de Compostela. Až šest oficiálních tras ze všech směrů a koutů nejen České republiky můžou přivést poutníky do největšího a nejznámějšího římsko-katolického poutního místa našeho území - k bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje.
Všechny cesty vedou do Velehradu
Na pouť se sice můžete vydat, odkud chcete, ale cyrilometodějské trasy vedou z šesti měst - Olomouce a Levého Hradce u Prahy v České republice, na Slovensku lidé mohou vyrazit z Bratislavy nebo Nitry, v Polsku pak z Krakova a v Itálii z Říma. Nově je nyní možné vyrazit z ještě vzdálenějšího tureckého Istanbulu a putovat přes Balkán a Jaderské moře.
Bohatě zdobený interiér s barokními oltáři a freskami je jeden z nejpůsobivějších na našem území.
V obci poutníci kromě jedné z největších bazilik Česka mohou navštívit takyé katakomby, kde jsou uchovány zbytky původního kláštera ze 13. století založeného cisterciáky. Spočinout po náročné cestě můžou v exercičním a poutním domě Stojanov, kde jsme také přespávali. Ačkoliv jsme v nebesích odpovědi nehledali, našli jsme tu vstřícný přístup, pohodlí a atmosféru odpovídající Velehradu.
Druhý den jsme vyrazili na cestu po jedné z tras, které přímo z Velehradu vedou pouze třemi směry než se později postupně rozdělí - jedna vede na Olomouc, druhá na Uherské Hradiště a třetí směrem na Chřiby. Tou jsme se vydali my.
Na půdě pivovaru
Exerciční dům, který má sloužit k obnově ducha a víry, byl na žádost biskupa Antonína C. Stojana vystavěn ve Velehradu v meziválečném období. Letos sice oslavil 100 let od svého otevření, budova je nicméně mnohem starší. Nynější stále aktivní exerciční dům je vybudován v bývalé budově pivovaru postavené již v roce 1733 cisterciáckým řádem. Ten měl ve Velehradu největší slovo a dokonce i velehradský klášter je jejich dílem.
Cestování v čase
Velehrad ale není pouze o poutničení a výletování, rozhodně umí zaujmout i děti! Například v archeoskanzenu v jen několik set metrů vzdálené obci Modrá si můžete zacestovat v čase a prohlédnout si obydlí z období Velké Moravy (9. stol.). Budovy jsou postaveny na základě archeologických nálezů popřípadě na hypotetické podobě odpovídající nálezům z okolí Uherského Hradiště a Starého Města. Kromě chlívku, sýpek a primitivní nadzemnice je tu kovárna, hostinec, kostel i pekárna. V dřevem opevněné osadě pobíhají kozy, ovce a slepice, a v chlívku si spokojeně chrochtá prase.
Související články
Velká Morava podléhala vlivu již zaniklé Římské říše, převážně, co se týče stavitelství, ve kterém se objevují například cihly antického typu. Ale ještě větší vliv skrze cyrilometodějskou misii cítila Velká Morava z nápomocné Byzanci. Jelikož Velká Morava zasahovala i na slovenské i na české území, vracelo se k ní převážně po spojení našich dvou národů po Velké válce. Poukazování na společnou minulost mělo spojit odlišné a nijak nesouvislé národy, kterými jsme tehdy byli.
Výprava pod hladinu
Hned za rohem od archeoskanzenu se můžete vydat spolu s rybami do jejich přirozeného prostředí. Vezme vás tam průhledný tunel, ve kterém si můžete prohlédnout pohyb ryb pod vodou. 3 a půl metru pod hladinou vody, už plavají exempláře, které běžně nemáte možnost spatřit. Největší pozornost si svými rozložitými proporcemi vysloužili jeseter a sumec. V areálu je také biotop, kde je příjemné si očáchnout nohy, zvlášť při vysokých teplotách, nebo jen tak chviličku spočinout. Ale pozor, na krajích to pořádně klouže! Lepší je jít přímo z mola.
Dějiny Velké Moravy hezky v kostce.
Ještě neopomeňte navštívit vyhlídkové plošiny u výběhu praturů. Dozvíte se zde několik zajímavostí. Věděli jste například, že Hitlerův pomocník Hermann Göring se snažil pratury oživit? Vyšlechtil tak až 7 nových druhů, původní se do přírody ale vrátit nepodařilo. Göring byl celkově milovníkem zvířat. Zavedl několik ochranářských zákonů, které se dají na jeho dobu počítat mezi ty nejpokrokovější. Na ochranu lidí mu tak patrně již nezbyla energie...
