Černý les se vyskytuje v kdejaké pohádce, sídlí v něm čarodějnice a musí vydat kdejaký hezký princ. V dětských představách jde určitě o ponuré, nebezpečné místo plné bažin. Ve skutečnosti je Černý les na jihozápadě Německa a vyznačuje se příjemným kopcovitým terénem, bystrými bystřinami a průhlednými tůněmi horských potůčků. Bažiny a rašeliniště tam jsou, ale rozhodně nejde o dominantní prvek této oblasti. Možná někoho nadchne, že může šlapat po stovky milionů let starých prekambrických horninách, jiného zase „berou“ hodiny s kukačkou. Obojího je tu do sytosti.

Kukačky v hodinách nehnízdí. Nehnízdí totiž vůbec

Podle toho, kolik se tu kukačkových hodin vyskytuje, by člověk řekl, že tihle ptáci se tu pominuli a začali hnízdit jenom v hodinách. Když se jejich hlas ozve nad lesem, což není nijak výjimečné, skoro by si jeden pomyslel, že „jde o utečence z hodin“. Ovšem skutečnost je taková, že to, co na Čecha působí jako turistické lákadlo a typický německý kýč, má tady svou historii.

No nekupte to, když „originál z Černého lesa“ stojí stovky euro a občas na vás nevyletí kukačka, ale vyběhne jakýsi panáček. Je zvláštní, že v hodinách „hnízdí“ právě kukačky, když se obecně ví, že tento druh podkládá svá vejce jiným pěvcům. Mnohem logičtější by bylo, kdyby v hodinách hnízdil třeba datel, který si své hnízdní staccato vytepává i v této zalesněné oblasti. Nicméně pro spravedlnost dodejme, že místní mají pro tento kýč své historické opodstatnění, protože oblast Černého lesa je rodištěm vyřezávaných hodin. Jejich výroba se tady datuje už okolo roku 1640.

Související články

Moc do kopců to tu není

Výlety skrz Černý les jsou nevysokohorské, protože nejvyšší bod, Feldberg, má pouhých 1493 m.n.m. To znamená, že je o více než 100 výškových metrů nižší, než Sněžka. Geologicky je Černý les tvořený pískovcem ve vyšších polohách a rulami v nižších, turisticky je slušně obdařený sítí relativně dobře značených cest. Asi nejpopulárnější oblastí je Baden-Württemberg, ale hezky je tady všude. Příroda připomíná Šumavu, dokonce i penziony mají podobný styl. Samotný les zabírá přes 6000 km2. Přirozené zmlazování jedlí jasně indikuje vysokou kvalitu zdejšího povětří, takže byť je u nás alespoň co se ovzduší týká, mnohem, lépe, než v nedávné minulosti, tolik jedlí jako v Černém lese na Šumavě nejspíš pořád ještě neuvidíte.

Vzpomínky na dobu ledovou

Zajímavé památky tady jsou na dobu ledovou. Nabízí se toulání okolo ledovcových karů, kterých je tady několik. Ovšem botanika spíše zaujmou v nich rostoucí glaciální relikty. Jedním z nich je vzácný lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata). Právě tato rostlina byla v Černém lese spolu s dalšími středoevropskými lokalitami základem odborné práce věnované tomu, jak se geneticky liší jednotlivé populace lomikamenů, které po době ledové zapomněly vyhynout. Ostatně jeho český název jako by ho předurčoval k tomu, aby přežil pana Bumla z  příběhu Macha a Šebestové, který své nachlazení obhajoval tvrzením, že „doba ledová je doba ledová“.

Ale lomikámen není jediným glaciálním reliktem Černého lesa, který se dostal do vědeckých análů. Odborník v jižní části Černého lesa, ve výšce 300 – 1200 m.n.m., dokáže najít olši zelenou (Alnus viridis), jednu z 35 druhů evropských olší. Pokud je oním odborníkem Bangladéšan Sultana Kamruzzahan, nabírá jeho práce „Je olše zelená glaciálním reliktem Černého lesa?“ na bizarnosti. Ovšem vzhledem k tomu, že svou 104 stránkovou studii zpracovával na univerzitě ve Freiburgu, ze které je to do Černého lesa, opravdu co by kamenem dohodil, není se co divit. Aspoň tak neměl objekt svého zájmu daleko. Kromě olše zelené tu roste i olše lepkavá.

Schwarzwald, Black forest nebo Černý les. To vše je na tomto videu.

Zdroj: Youtube

Pro tento druh olše typický výskyt podél vodních toků, čímž se doktoru Kamruzzahanovi zmenšil prostor, kde ji hledat. Výsledek bádání potvrdil, že zdejší populace jsou samostatné a v některých sledovaných hodnotách jsou odlišné od olší z alpských lokalit. Je hodně důvodů, proč Černý les navštívit. Nenáročnost, dobrá dopravní i „penzionová“ obslužnost, značené cesty i pro cyklisty, snadno sehnatelné turistické mapy... Má smysl pokračovat? Pokračujete sami. Už víte kam.

Související články