Výlet na víkend: Ryžovna. Zmizelá vesnice, kde se rýžoval cín. Zůstala jediná budova, hospoda
Nebýt informační cedule a jednoho nového náhrobku, tak hřbitov nenajdete. Zato hospodu s vlastním pivovarem neminete. Je to totiž jedna z mála staveb, bývalá škola, která se zachovala. Dnes jsou na místě jen dvě hospody, obě skvělé. Zdejší pivo Rapl připomíná natáčení seriálu s Hynkem Čermákem v hlavní roli.
Historická fotografie ukazuje Ryžovnu jako obec nedaleko Božího daru, která nemá ulice. Jde spíše o několik desítek domů. Údajně jich mělo být kolem sedmdesáti, které stály roztroušeně na stráních Krušných hor. Přesto měla obec masivní školu, kostel i hřbitov. Její katastrální území měří 2 935 ha. V nich žilo zhruba pětistovka (některé zdroje mluví až o osmi stovkách) německy mluvících lidí.
„Na jaře je Ryžovna kvetoucí, barevná, plná života. V létě klidná a tichá, jen se na chvíli zastavit a pokochat. Však také ve zdejší přírodní rezervaci roste více jak 140 druh rostlin, z toho na dvě desítky chráněných. Podzim je tu snad nejkrásnější, těch barev okolo. A o zimě raději ani nemluvit. Člověka napadne, jak to tu tehdejší obyvatelé mohli, neustále zapadaní sněhem, vůbec zvládat,“ popisují zdejší čtyři roční období Štěpán Javůrek a Michal Urban ve své knize Krušnohorské osudy.
V Ryžovně se rýžovalo
Název Ryžovna získala svůj název podle „rýžování“ krupek cínové rudy ze štěrkových naplavenin. Ovšem místní pracovali i v dolech na stříbro, kobalt a po druhé světové válce se tady těžil i uran, který putoval do Sovětského svazu za „mírovými účely“, které měly podobu jaderných zbraní. Ženy, které se proslavily zručným paličkování, prodávaly výrobky na městských trzích. Zároveň tady probíhala, kromě tradiční pastvy dobytka, i výroba kožených rukavic.
Komunisté kostel zbořili
Po odsunu Němců na konci 2. světové války byly téměř všechny domy zbořeny. Stejně brutální osud postihl i místní kostel a hřbitov. Aby se nebylo kam vracet a na koho vzpomínat. Představa, že by si místní řekli, že kostel je přežitek, je absurdní. Jenže v době zbourání kostela v roce 1968 už žádní „místní“ nebyli. Jednolodní plochostropý kostel svatého Václava s hranolovou věží a jehlancovou střechou v západním průčelí, by postavený v letech 1805–1807, vykradený a opuštěný, šel k zemi. Místo, kde stával poznáte jen podle památníku.
Československo sovětská kasárna
Pokud se vydáte k lomu Hřebečná (viz box), neminete ruinu domu, který těm, kdo absolvovali základní povinnou vojenskou službu, připomíná kasárna. A naprosto oprávněně. Jsme na západní hranici tehdejšího Československa, takže není divu, že se odtud sledovalo „kapitalistické“ Německo. Pravdou je, že mnohem blíže byla „přátelská“ Německá demokratická republika.
Lom Hřebečná a rezervace Ryžovna
Lom Hřebečná
Přírodní rezervace Ryžovna byla vyhlášená roku 1996. Leží na katastrálních územích Ryžovna a Hřebečná nad zaniklou osadou Ryžovna, přibližně 3 km severně od Abertam v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Důvodem je ochrana geologického fenoménu (čedičový lom se zachovalými sloupy) a typických horských společenstev ekosystému horského vrchoviště, včetně okrajových rašelinišť s charakteristickými druhy flóry a fauny Krušných hor.
„Kasárna Hřebečná byla postavena v roce 1965 jako kasárna ČSLA, útvar 305. radiotechnická hláska 51. radiotechnického praporu Lažany. Byl odsud výborný výhled na západ, což bylo využito k umístěni radiolokátoru,“ udává podrobnosti server vojensko.cz Dnes chátrající budovy sloužily nejprve československé, později sovětské armádě. Konkrétně radiolokačnímu praporu sovětské armády, který tady působila v létech 1983 do roku 1987.
