Německý region Východní Frísko u hranic s Nizozemskem byl součást historické oblasti, kde si jako první Evropané vychutnávali čaj. Bez povšimnutí zde tradice přežívala několik staletí, pak ji však ocenili umístěním na Seznam UNESCO a o pár let později dokonce výzkumem došli k tomu, že je to právě zde, kde je největší spotřeba čaje na světě. Od té doby oblast láká stále více turistů. V minulém roce to byl právě fríský čaj, na kterém si pochutnal nový král Velké Británie Karel III. spolu s manželkou Camillou.
Z bažin k bohatství
Země, stejně jako Nizozemsko vydobytá od moře, je jednou z nějníže položených krajů v Evropě. Kromě pláží připomínajících ty od jihozápadních sousedů, zde najdete také větrné mlýny a mnoho vodních ploch. Po pobřeží celého historického Fríska (od Amsterdamu po Dánsko) můžete najít tzv. terpeny čili uměle vystavěné pahorky nad hladinou moře (možná odsud pochází inspirace pro známější umělé ostrovy arabských zemí). Ty dávaly alespoň částečný prostor obydlet zavodněné bažinaté pobřeží nevhodné k budování obydlí. Půdu, ale později také před vodou začali lidé chránit hrázemi, což vedlo k odvodnění a možnému osídlení.
Podel celého pobřeží se táhne národní park Niedersächsisches Wattenmeer, na jehož hranici se také nachází slavný žluto-červený maják Pilsum.
Prvního velkého úspěchu místní obyvatelé dosáhli s látkou pallia Fresonica, která byla natolik kvalitní a módní, že se stala hitem středověku. Nejen že se dostala přes hranice i k jiným kulturám, ale nosili ji i králové a šlechtické rody. Zdá se, že vliv na výrobu sukna měli Římané, kteří do země jednak přivedli více ovcí a také zemi zkulturnili. Mořena barvířská (Rubia tinctorum) se používala na barvení látky na červeno a Boryt barvířský (Isatis tinctoria) na barvení na modro. Obě rostliny se pro barvení používaly úplně běžně i na jiných tkaninách po celé Evropě.
Se spotřebou 300 litrů čaje ročně na hlavu předčí obyvatelé Východního Fríska dokonce Libyjce a Turky, kteří vypijí pouhých 277 litrů tohoto povzbuzujícího nápoje.
rekord-institut.org
Od královského sukna ke královskému čaji
Díky příležitosti se suknem se konečně vymanili z ubohého živoření a stali se na nějaký čas slavnými obchodníky. V té době se také jednotlivé rody pojí a oblast je pomalu ovládaná centrálně a ve 13. století také přemožena Holanďany.
Pak už přišlo na řadu mořeplavectví a první konvička čaje. Ačkoliv byli Frísové první, kdo nový nápoj dovezený z orientu ochutnali, trvalo to ještě několik desítek let, než se široce rozšířil i mezi chudší vrstvy. Dnes Frísané vypijí i 300 l čaje na hlavu za rok, čímž si v roce 2021 vybojovali světové prvenství. Nicméně ve fríských rodinách nejde pouze o nápoj, ale také o tradici. Je to právě specifický obřad pití čaje, které vysloužilo regionu zápis na Seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Návod v přímé ukázce.
Proces vypadá následovně: Nejprve se na dně šálku vloží kluntje, kamenný cukr, následně se zalije čajem z fríské směsi a nakonec se vloží smetana. Důležité je, že čaj se nesmí míchat, což učiní z každého doušku unikátní zážitek. Hodovník tak vychutnává čaj mnoha chutí. Do ingrediencí se po třech doušcích dolévá vždy nová várka nálevu a proces se zastaví, až dá návštěvník znamení lžičkou ve vyprázdněném šálku. Celý proces je velice poklidný a vytrhne vás od shonu každodenních dní.
