Dnes je pálení čarodějnic kratochvílí, ale byly doby, kdy v plamenech skutečně umíraly ženy. Kladivo na čarodějnice z pera Václava Kaplického popisuje mučení i popravy na panství Velké Losiny nebývale naturalisticky. „Vernířovické žebračky se plameny dosud nedotkly, protože vítr je stáčel jiným směrem. Stařena vytřeštěnýma očima hleděla před sebe. Uviděla sobotínského rychtáře Axmana, kostelního otce Bittnera i kluka ministrantského, který byl příčinou jejího neštěstí… Vykřikla pronikavě, ale milosrdný dým ji zalkl a ohnivý jazyk olízl její tvář. Umrlčí rubáš na ní vzplanul a žebraččin obličej zmizel divákům docela. Dříví bylo suché, oheň vesele praskal a vítr odnášel kouř daleko. Čarodějnice hořela jako pochodně.“ Velké Losiny lákají nejen na čarodějnické procesy, ale i zámek, který je s nimi spojen či papírnu manufakturně vyrábějící ruční papír.
Chyba z víry a neznalosti
Co vlastně vernířovická žebračka Maryna Schuchová provedla? Dnes by se řeklo, že naprostou hloupost. Protože věřila bájím o tom, že posvěcené hostie mají léčivou moc, jednu kostelní ukradla. Chtěla jí dát krávě porodní báby Doroty Groerové, aby lépe dojila. Tedy aby bylo více mléka pro lidi. Viděl jí ministrant, který ji udal. Roztočilo se kolo církevního násilí, které nakonec stálo život 104 lidí. Jindřich František Boblig z Edelstadtu (dnes Zlaté Hory) stál v čele inkvizičního tribunálu. Dnes řádění inkvizitora Bobliga připomíná celá řada pomníčků. Definitivně však byly procesy zastaveny až císařským nařízením z roku 1692. Ke krádeži hostie došlo na Květnou neděli roku 1678. Každý si snadno spočítá, jak dlouho trvalo mučení a popravování, nebo „jen“ pouhopouhý strach z obvinění. Obviněn totiž mohl být kdokoli.
Vězni byly znovu nasazeny palečnice a sotva uzdravené prsty znova rozmačkány na kaši
Václav Kaplický, Kladivo na čarodějnice
„Odhaduje se, že mezi zatčením a exekucí měli obvinění tři týdny života, které strávili výslechy, mučením. Mučidla byla nadužívána. Bylo stanoveno, že palečnice nebo španělská bota se nesmí přikládat na více než patnáct minut jedenkrát za výslech. V praxi se používala třikrát nebo čtyřikrát na mnohem delší časový úsek. Ti lidé neskutečně trpěli a bylo nasnadě, že se přiznali,“ přiblížil v roce 2019 redaktorovi Deníku atmosféru tehdejší doby pracovník Vlastivědného muzea Jesenicka Kamil Tomášek. Je třeba rozlišovat mezi církví a věřícími. Odsouzení, mučení a popravení lidé byli věřící, ale soudcem a vrahem lidé zabíjející ve jménu Božím.
Velké Losiny
Zámek Velké Losiny
Zámek Velké Losiny
Zámek ve Velkých Losinách postavil významný moravský rod pánů ze Žerotína. Pozdně renesanční stavba ze závěru 16. století nahradila zchátralou tvrz. Venkovní fasády zdobí psaníčkové sgrafito, ale bosované oblouky arkád na nádvoří již předznamenávají nastupující baroko. Právě v době nastupujícího baroka byl zámek honosně vybaven, bez úhony přežil třicetiletou válku, a díky tomu mohou návštěvníci spatřit ojediněle zachovalé interiéry zdobené výjimečnou kolekcí gobelínů a kožených tapet. Za zmínku stojí také nejstarší dvousedadlová nosítka na světě nebo zámecká knihovna. Jelikož zámek dodnes nepodlehl elektrifikaci, probíhají tu v létě oblíbené večerní prohlídky s baterkou. Velmi příjemná je také procházka zámeckým parkem, kde jsou prezentovány vzácné druhy dřevin. Losinský zámek, respektive losinské panství, je spojeno s takzvanými čarodějnickými procesy, které zde probíhaly v letech 1678–1692. Za oběť inkvizičního tribunálu zde padlo 56 nešťastníků. Zdroj: Zámek Velké Losiny
Na panství Velké Losiny, kde čarodějnické procesy vypukly, a pak se šířily dál na Šumpersko a Jesenicko, si děsivé události připomínají formou malých památníčků. Dnes již nenajdete přesné místo, kde stávaly hranice místa, zato pozdně renesanční zámek patřící Žerotínům a později Lichtenštejnům tady stojí pořád a jeho expozice procesy zmiňuje. Pokud máte právě o tyto události zájem, zvolte z nabídky zámku prohlídkový okruh zvaný Žerotínové na Losinách. Míst, které stojí za to v Losinách navštívit je více, zmiňme třeba zdejší proslavenou papírnu, v níž se vyrábí luxusní ruční papír. Tam, kde dnes stojí a funguje papírenská manufaktura, stával obilný mlýn. Továrnu na ruční papír tu nechal zbudovat Jan mladší ze Žerotína. „Podle svědeckých pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 – 1596." přibližují konkrétní data webové stránky papírny, která by se ráda stala položkou na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zdejší ruční papírna patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ovšem papír tady nevyrábějí z rozmělněné dřevité hmoty, ale z bavlny a lnu.
Výlet do Vekých Losin tak nabízí jak kulturní a historické vyžit v podobě zámku a papírny, ale místo může sloužit i jako výchozí bod do okolních Jeseníků. Okolí je protkáno turistickými značkami, takže si sami můžete zvolit délku i obtížnost.
Zdroje: Denik.cz, Zámek Velké Losiny, Poznatsvět, Papírna Velké Losiny