Zájem o lázně, sauny nebo koupání v horkých pramenech sahá daleko do antiky, a dokonce i před ni. Zahrady potěšení byly předskokany zábavních parků s kolotoči a vláčky, které začaly dobývat Evropu během 16. století. Ale na tobogány a skluzavky všeho druhu si děti musely počkat ještě dalších 300 let.
Znáte historii tobogánů?
První zaznamenanou skluzavkou je Darwinovo prkno na schodech, které Charles vyrobil svým dětem v roce 1842. Dalšími jsou pak americká dětská hřiště - v roce 1900 na střeše v New Yorku, roku 1904 ve Filadelfii a o rok později na Coney Islandu. Z Nového světa se tedy šířil také nový trend, který ještě okoření inovace z Nového Zélandu.
Psal se rok 1906 a John Edward Muir v novozélandském Christchurchi navrhl jeden z dalších zábavních parků. Návštěvníky International Exhibition vybídl k následování Alenčiných kroků do kouzelné Říše divů, Wonderlandu, kde kromě standardních kolejových jízd ve vláčcích, představil také ,,Water Chute". Po nakloněné navlhčené plošině účastníci v lodi sjížděli do Viktoriina jezírka. Po uzavření exhibice o pár měsíců později, sice park překonal v návštěvnosti dokonce i počet obyvatel Zélandu, ale další vodní skluzavku nikdo nesestavil.
Uběhly téměř další dvě dekády, než Herbert Sellner přinesl tobogán opět k životu, a dokonce i zpět na americkou půdu. Roku 1923 v Minnesotě vybudoval přes 30 metrů dlouhou dráhu. Největší boom vodní světy zažívaly během 50.-60. let, ale vývoj se nikdy nezastavil. Víte například, že na některých místech si můžete užít točící se tobogán?
