Malovaný džbánek

Psal se rok 1977 a z pódia festivalových Sopot zazněla píseň Heleny Vondráčkové Malovaný džbánku. Tehdy třicetiletá zpěvačka s obrovskými modrými stíny na tmavých očích svým songem uchvátila porotu natolik, že zvítězila v soutěži Velká cena Intervize. Konkurence nebyla tak mezinárodní, jak by název mohl naznačovat, soutěže se účastnilo 11 zemí převážně z východního bloku včetně Kuby. Výjimkou bylo Finsko a Španělsko. Helena Vondráčková, která kromě malovaného džbánku zapěla i song Lásko má já stůňu z muzikálu Noc na Karlštejně, se stala hvězdou večera.

Studená válka v kultuře

V 70. letech probíhala studená válka na všech frontách včetně té kulturní a Velká cena Intervize měla být protipólem „západní“ Eurovize. Nicméně právě díky festivalům se Sopoty staly synonymem kulturního života polského baltského pobřeží. Ne náhodou se tam jezdí rekreovat lidé z celého Polska. A každý z nich chce vidět nejdelší dřevěné molo v celé Evropě. I na něj už milenci začali věšet své „zámečky lásky“. Ty ale díky mořské vodě velmi rychle korodují.

Vlastně jde o molo vyhlídkové obklopené kavárnami, prodejnami suvenýrů a wellness službami, které k odpočinkové dovolené patří. Samozřejmě je možné se nechat rozmazlovat službami vybraných hotelů, s výhledy na proslavené molo a okolní pobřeží.

Maják z komína

Pokud mluvíme o vyhlídce, tak by byl hřích minout zdejší maják, který lze snadno zaměnit za nezvykle vysokou, přesněji třicetimetrovou kostelní věž. Na rozdíl od většiny majáků, které mají kulatou věž, ten v Sopotech ji má hranolovou na čtvercovém půdorysu. Navíc není od mola příliš vzdálený. Původně byl v budově umístěný Balneologický (lázeňský) institut, který zde fungoval do konce 2. světové války, nicméně současné využití se od původního mnoho neodklonilo.

V budově jsou lázně a na vrcholu světelný zdroj, nicméně málokdo ví, že za původním využitím věže zcela nezvykle vězí komín. „Balneologický závod, který se v Sopotech stavěl na počátku 20. století (1903), potřeboval kotelnu a jeho osvícené projektanty napadlo postavit pro ni „neobvyklý“ komín tak, aby nehyzdil kvetoucí okolí.

Odtud pochází dnešní podoba majáku, který připomíná věž s atraktivní vyhlídkou na vrcholu, jejímž středem vede bývalý komín (dnes odvádí spaliny z plynové kotelny revmatologické nemocnice postavené na tomto místě),“ dodává podrobnosti web věnovaný dnešním lázním s báječnými léčebnými i relaxačními procedurami včetně masáží jantarovým máslem.

Podívejte se na Sopoty okem dronu.

Zdroj: Youtube

Zní to divně, ale baltské pobřeží je nálezy jantaru proslavené. V Sopotech je díky vysokému podílu jódu ve vzduchu zdraví prospěšný už jen samotný pobyt. Není divu, že zdejší lázně fungují celoročně.

Maják, který není maják

Díky instalovanému osvětlení sloužil objekt od počátku také jako námořní maják. Plnohodnotný statut majáku získala věž v roce 1977, kdy po modernizaci a výměně optiky a světelného zařízení začalo její navigační světlo dosahovat více než 17 námořních mil (31,4 km). Dnes je tento dosah pouze 7 námořních mil, takže maják je nyní majákem pouze podle jména a tradice. Světlo majáku ukazuje lodím polohu Sopot každé 4 s po dobu 0,3 s.

Zdroje: P. Trojan: Polsko