„Přeběhl koleje a vnořil se do Tovární čtvrti, aby se odtud snáze dostal do Stínadel,“ popisuje Jaroslav Foglar v knize Stínadla se bouří začátek dobrodružství Jiřího Rymáně, Rychlých Šípů a složitého hlavolamu zvaného ježek v kleci. Dnes už knížka není hitem, ale před pár desítkami let dobrodružství ve Stínadlech, tajemné Řásnovce a skutky Mirka Dušína a jeho party vedly k zakládání podobných part a hledání dětských dobrodružství.
Tehdejší děti vyrostly, ale mnohdy jim Foglarem vštípené morální zásady zbyly. Idealismus dětství ustoupil a jeho místo zaujal pragmatismus dospělosti, nicméně zvědavost zůstala. Kde byla Stínadla a čím byl Jaroslav Foglar inspirovaný?
Dům na Školním náměstí
Čtvrť Předlice v Ústí nad Labem je etnicky pestrá. Najdete tady krámky vietnamských obchodníků, do kterých chodí nakupovat Romové a v rámci města se o Předlicích mluví jako o vyloučené lokalitě. Zdejší Základní škola nemá zrovna nejlepší pověst a na konci školního vyučování stojí nedaleko školy mladík ve vestě „prevence kriminality“. To samo o sobě naznačuje, že něco podobného je tady potřeba. O Jaroslavu Foglarovi nikdy neslyšel, přestože se opírá o zeď domu, kde tento spisovatel strávil mládí.
„Z mého nejranějšího dětství mi zůstalo v paměti jen několik vzpomínek. Patří k nim přestěhování naší rodiny z Prahy do Předlic u Ústí nad Labem, kde tatínek získal práci jako zaměstnanec České obchodní společnosti. Tak jsme zaměnili vzduch čpící věčným desinfekčním pachem nemocnice a jejich ústavů v okolí pražské Benátské ulice za nepříjemný zápach vanoucí občas do Předlic z ústecké chemické továrny,“ píše Foglar ve svých pamětech. Zhruba 600 metrů od domu, který přímo na předlickou školu navazuje a kde Foglarovi bydleli, vedou koleje vedoucí do ústecké chemičky. I ulice Tovární tu je. Mohl právě tady přebíhat Jiří Rymáně do Tovární čtvrti? Budoucí slavný spisovatel a pedagog byl v době, kdy bydlel v Ústí nad Labem dítě, což ale neznamená, že nemohl včlenit vzpomínky do příběhů svých hrdinů.
Stínadla u ministerstva
Stínadla jsou popravištěm
Vlajka fiktivních Stínadel vytvořená pro seriál
Stínadla nejsou odvozena od stínů, ale od poprav, tedy od sousloví „stínati hlavu“. Stínadla se mimo jiné jako filmový fenomén objevila v devítidílném seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969 a ve stejnojmenném celovečerním hraném filmu z roku 1993. Vlajka fiktivním Stínadel vytvořená pro filmové potřeby má v městské bráně popravčí sekeru.
Jaroslav Foglar je vnímaný jako Pražák a proto mnozí předpokládají, že se příběhy ve Stínadlech odehrávají v Praze. Hledači reálných stop navíc mají v Praze jasné vodítko v ulicích Řásnovka a Ve Stínadlech. Řásnovka a nedaleké Stínadla se nacházejí v bezprostřední blízkosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Navíc přímo na Řásnovku navazuje rušná ulice Revoluční, kterou milovníci Foglarova díla považují za Rozdělovací ulici mezi Druhou stranou a Stínadly. S pomocí filmových záběrů se Stínadla najít nedají, natáčelo se na různých místech Prahy, ale i Brně. „V místech ulice Ve Stínadlech na Praze 1 by měla letos vzniknout zahrada spojená s literární tvorbou spisovatele Jaroslava Foglara. Prostor by měl připomínat příběhy Rychlých šípů. Praha 1 chce místo, které v sobě má mystičnost Stínadel, dotvořit. Vybudování zahrady tak podtrhne unikátní atmosféru daného místa a zároveň vytvoří nový kout pro odpočinek místních obyvatel,“ napsaly v roce 2020 komunistické Halo noviny.
Jaká je aktuální situace? Zanedbaný kout Prahy, pokálený a poházený odpadem. Nic, co by jen namátkou připomínalo Foglarův věhlas. Developer by ve volném, aktuálně silně zanedbaném prostoru rád viděl nové byty. Ty by se bezesporu vzhledem k bezprostřední blízkosti historického centra daly finančně zúročit. Pražská ulice Ve Stínadlech získala své jméno v roce 2007. Tehdy by se Jaroslav Foglar dožil sta let.
„Uličky se všelijak klikatily, v některých vedly příkré schůdky buď nahoru nebo dolů do jiné uličky. Někdy vedla ulice tak nevysvětlitelně, že jednu její stranu místo domů tvořila jen nízká zeď a za ní hluboko dole byly střechy domů, celé moře střech a stříšek, už zšeřelé, utápějící se v nafialovělé směsici kouře a večerní mlhy, do které prosakovala první světla plynových lamp. Vzápětí zase hoši zapadali do úzkých uliček s vysokými ponurými domy, odkud bylo vidět nebe jen jako červenou stužku vinoucí se mezi střechami,“ popisuje konkrétní reálie Jaroslav Foglar ve své knize. Jenže popis nesedí ani na Ústí, ani na pražskou ulici Ve Stínadlech a její okolí. Nikde není „hluboko dole“ či nějaké strmé schody.
Zdroje: Foglar J.: Stínadla se bouří, Ústecký deník, Praha In, bohousek.cz