„Taormina se nachází na pohádkovém místě. Na jedné straně je krásný výhled na Jónské moře a na druhé straně je majestátní Etna.“ Tak vystihuje Taorminu Tim Jepson ve svém průvodci Itálií. Taormina je jedním z turisticky nejpřitažlivějších městeček Sicílie.
Tomu se říká divadlo
Taormina se chlubí řeckým amfiteátrem z 3. století př. n. l. Z hlediště o průměru 109 metrů je nejen výhled na jeviště, ale i na monumentální, neustále aktivní Etnu. Pokud dojde k erupci sopky, právě odtud se dá pozorovat doslova jako na divadle.
Divadlo je sice původem řecké, ale Římané ho v 1. století našeho letopočtu přestavěli. Zatímco před lety byl vstup k divadlu zdarma, nyní je zpoplatněn dvanácti eury. Cena není zrovna malá a odráží jistou daň za exkluzivitu místa.
Kýčovitý luxus
„Když se díváš na cenovku, tak na to nejspíš nemáš.“ Na tohle pravidlo si bezesporu vzpomenete u výloh s exkluzivním zbožím. Zatímco běžné suvenýry své ceny mají, ty opravdu luxusní věci nikoliv. Taormina se stala místem, kde se snoubí historie v podobě divadla a starých kostelů s klasickým turismem v podobě hospod, pizzerií, kaváren a pláží, a jistého snobismu.
Jeden den v Taormině.
Více než kde jinde platí, že ideální čas pro návštěvu Taorminy je mimo sezónu. Jinak se na hlavní třídě, pod zlatavě lesklými pásky stínícími chodník a vytvářející zajímavé pableskující efekty, budete tlačit s davy turistů. Kromě očekávané italštiny zaslechnete ruštinu, italštinu, němčinu, ale i polštinu, češtinu nebo španělštinu. A samozřejmě nemohou chybět Číňané a vše fotografující Japonci.
Sezóna drahoty
Místní moc dobře vědí, že v sezóně si musí vydělat, a tak zdraží. I to může být pro někoho důvod k podzimní nebo brzce jarní návštěvě Taorminy, kdy nepanují letní vedra. Naštěstí i místní musí někde nakupovat, takže pro základní potraviny si můžete dojít do místních sámošek.
„Jasně, že nás turisti živí, ale taky některé z nás nehorázně štvou,“ nechal se slyšet jeden ze staříků, pravděpodobně starousedlíků. To mi řekl při mé první návštěvě Taorminy v roce 2003. Od té doby se situace radikálně zhoršila a turistický ruch zesílil. A s ním zesílily zisky některých a nářky jiných místních.
Historie Taorminy
Mozaika v jednom z taorminských svatostánků
Historie Taorminy sahá ještě do dřívější doby, než antické Řecko založilo v roce 734 př. n. l. v Magna Graecia svou první kolonii na Sicílii. Po pádu Západořímské říše patřila Taormina i nadále k nejvýznamnějším městům ostrova. Taormina navázala na historii Sicílie, kde vládla celá řada cizích panovníků. Po sjednocení Itálie začala Taormina přitahovat zámožné turisty ze severní Evropy a stala se známou jako přívětivé útočiště homosexuálů a umělců.
Staré město se ztrácí pod náporem turistů, ale stále tu je co objevovat. Klima zpříjemňuje 250 metrů nadmořské výšky. Do města dojedete po prudkých serpentinách (nedoporučuje se jít pěšky od nádraží ležícího na úrovni moře, a vůbec ne v létě). O dalších 150 metrů výše je na izolované skále postavený normanský hrad. Na tomto místě se pravděpodobně nacházel starověký Arx neboli citadela, kterou činila nedobytnou její nepřístupná poloha. Části starověkých hradeb lze v určitých intervalech vysledovat po celém temeni kopce. Hrad Castello Saraceno, postavený Araby na skále Monte Tauro, se stal taorminskou dominantou a s jeho pomocí bylo možno kontrolovat údolí řeky Alcantary.
