U stánku s kávou u čerstvě rekonstruovaného nádraží v Berouně byla nezvykle dlouhá fronta. To se brzy změní, protože se otevře občerstvení v nádražní hale, ale nyní tam vše svítí novotou a kávu si tam zatím nekoupíte. Nicméně stačí popojít pár desítek metrů před nádražní budovu a jste zachráněni.
Úschovna za bůra
„Kolo si schováš ve městě nebo u nádraží za bůra,“ tvrdil mi kamarád, který okolí Berouna dobře zná. To, že si uschovám kolo jsem tušil, ostatně o existenci automatizované úschovny na kola ve formě věže před nádražní budovou jsem věděl. Ale cena se mi zdála nepřirozeně nízká. Co dneska stojí pětikorunu? Dokonce i cena dvou rohlíků je vyšší. Jenže měl pravdu. Pro běžné cyklisty je skutečně cena za úschovu do 24 hodin pouhá pětikoruna. Za pětikorunu s můžete kolo schovat i v úschovních kontejnerech na kola přímo ve městě.
Podívejte se, jak to ve Svatém Janu pod Skalou vypadá.
Medový medvěd
Hned za nádražím je pivovar Berounský medvěd, kde mají vlastní nízkoalkoholické „cyklopivo“, ale pokud se nechystáte na silnici, dá se ochutnat i něco silnějšího. Mé kolo bylo v úschovně, tak jsem volil medovou „jedenáctku“.
Beroun samotný nabízí celou řadu lákadel, od kempu, přes pěkné Muzeum Českého krasu, celou řadu zajímavých historických budov i malé příjemné náměstíčko. Dokonce se zachoval kus městských hradeb. Protože jde o startovní místo do mnoha směrů, bez problémů najdete kavárnu, kde si dát pauzu.
Po červené přes kopec
Červená značka směrem na Svatý Jan pod Skalou začíná přímo u nádraží a není určena ani pro cyklisty, ani pro turisty s kočárkem. Byť vzdálenost je jen pět kilometrů, tak místy je terén docela příkrý. Naštěstí většina trasy vede v lesním stínu, místy dokonce po okraji národní přírodní rezervace Karlštejn. V praxi to znamená, že máte šanci narazit na houby, ale i některé zajímavé obyvatele.
My například potkali velkou samičku roháče obecného. Kdyby měla sebou partnera, potěšil by nález víc, ale i tak se jedná o ne zrovna běžného tvora. „Největší český i evropský brouk roháč obecný může dosahovat velikosti až devět centimetrů. Samice jsou menší a kusadla mají méně nápadná, jejich kousnutí je však paradoxně výrazně bolestivější než od samců,“ píše Jitka Vepřovská na serveru denik.cz.
Jejich nález je důkazem přítomnosti starých porostů, protože právě do starých trouchnivějících pařezů klade samice svá vajíčka. Cestou minete dub Na Herinkách, nejmladší chráněný strom Českého krasu.
Jeskyně svatého Ivana
Dub na Herinkách
Dub Na Herinkách
Dub letní, křemelák (Quercus robur)
Nejmladší památný strom v CHKO Český kras. Vyhlášen památným stromem v r. 2011. Dvanáctiletý stromek byl vysazen 22.4.2001 u příležitosti Dne Země, z iniciativy občanského sdružení Svatojánský občan. Roste v místě prastarého dubu, který byl podle Svatoivanské legendy svědkem setkání knížete Bořivoje a poustevníka Ivana. V tomto místě se také konaly tradiční berounské poutě, o kterých existují záznamy již z r. 1595. Původní dub s obvodem 3,5m odumřel v r. 1974 a v r. 1980 se zřítil k zemi. Stáří stromu 22 let, výška 6 m. (r.2011)
Vejdete-li do kostela Narození sv. Jana Křtitele, nepřehlédněte malý vchod do jeskyně sv. Ivana. Kostel sám o sobě je zajímavý, ale jeskynní podzemí je skvělý bonus navíc. „Celé jeskyni dominuje portál starého renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného ve skále původní krasové travertinové jeskyně. V jeskyni se nachází i řada památek na pobyt prvního křesťanského poustevníka sv. Ivana (9. století). Na stěnách jsou umístěny staré náhrobní kameny opatů zdejšího kláštera. Nejzazší část jeskyně sloužila jako krypta. Podle legendy se zde nachází jeden z nejstarších kamenných oltářů v Čechách. V zadní části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou,“ píší obecní stránky obce a zmiňují i pramen, který zde vyvěrá a který mohl sloužit sv. Ivanovi jako zdroj pitné vody. Zbytky krypty jsou stále patrné. „Myslíš, že tam jsou zazdění mrtví mniši?“ zeptal se polohlasem jeden z návštěvníků. Odpověď neznal nikdo z přítomných.
Zajímavý je i křemencový balvan, prý s otiskem Janovy nohy. Na místě se dozvíte, že není jasné, odkud se vzaly na kameni prohlubně, ale podle jejich tvaru a ohlazení se dá spekulovat, že spíše než na zázračný původ se dá usoudit na dlouhodobé působení kapající vody.
Nejnápadnější budovou je bývalý areál benediktinského kláštera. Ten je sice národní kulturní památkou, ale bohužel není zpřístupněn pro veřejnost. Abyste nemuseli pěšky stejnou cestou, tak se můžete zpět do Berouna svézt pravidelnou autobusovou linkou.
A tip na závěr. V nedalekých Solvayových lomech v sobotu 3. 8. pořádá společnost Barbara z.s. Solvayovy lomy malý festiválek s dobrovolným vstupným. Kromě muziky bude vypravován vlak místní úzkorozchodky, který zájemce sveze kolem lomu.