Ostravská aglomerace není od Kružberku příliš daleko, byť Opavané to mají ke stejnojmenné přehradní nádrži, o které ještě bude řeč, mnohem blíž. Zmínka o Ostravě není bezúčelná. V kostele sv. Petra a Pavla právě probíhá profesionálně zpracovaná výstava věnovaná ostravským parkům.

Nejstarší ostravský městský park byl založený roku 1854

Slezské muzeum v Ostravě, výstava věnovaná ostravským parkům

Normálně je kostel zavřený, ale máte šanci si zazvonit na nadšenou průvodkyni Ludmilu Ježovou, která bydlí hned ve vedlejším domě a o kostele i výstavách ví víc, než kdokoli jiný. Byla to právě ona, kdo před lety inicioval výstavy právě v tomto sakrálním prostoru. „Bohoslužby se tady slouží jen dvakrát v roce a bylo by škoda, kdyby zůstal nevyužitý,“ říká Ježová, zatímco odemyká kostel, v němž se kromě samotné výstavy nachází oltářní obraz se svatou dvojicí Petra a Pavla, zachráněná socha sv. Jana Nepomuckého, sbírka ornátů a hnízdo rehka.

U kostela si zazvoňte

Vtipné bylo, když tady měl pan farář nějakou promluvu o těžkostech žití, tak za ním poletoval a prozpěvoval rehek a nabourával jeho temná slova,“ usmívá se. Podívat se na nás přišel i během naší návštěvy.

Výstavy pomáhaly k finančním sbírkám, díky kterým se povedlo zachránit místní varhany. Ovšem samotné dobrovolné vstupné z výstav by rozhodně nestačilo, hlavní finanční pomoc přišla od obce Kružberk a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Varhany postavil Josef Sebastián Staudinger, varhanář z Andělské hory u Bruntálu, a dodnes se dochovaly originální tisové klávesnice nebo měchy.

Pstruzi z Davidova Mlýna

Občas si tam na pstruhy zajedeme, ještě mám jednoho v mrazáku,“ pousmál se ostravský důchodce Bohumil Halfar poté, co padla poznámka o Davidově mlýnu u Kružberka. „Pruty ti půjčí a lovíš na jejich soukromých rybnících, takže není potřeba mít rybářskou povolenku. No a buď si ho klepneš sám, nebo ti ho na přání zabijí i vykuchají. Chytneš vždycky, já je lovím na točený sálám,“ vysvětluje a je vidět, že už pomalu plánuje další výlet. V Davidově mlýně funguje i restaurace, ale klasická vesnická hospoda je i v samotném Kružberku. Tu krom místních a chatařů využívají i cykloturisté, protože obcí vede podél Kružberské přehrady cyklostezka.

U Kružberka jsou i horolezecké cesty různé obtížnosti

Ochranné pásmo

Vždyť tady vedla turistická značka. Žlutá!“ Vzpomíná opavská rodačka Světlana, která nyní v mapě vidí zákaz vstupu do ochranného vodárenského pásma kolem přehrady. Ovšem cyklostezka kolem ní vede. „To je přesně v místech, kde vedla značka,“ loví ve vzpomínkách paní Světlana. Mapa tedy říká, že na kole se kolem přehrady jet může, ale z části cyklotrasy 6144 Jiříkov na Moravě – Kružberk vedoucí podél přehrady nesmíte uhnout.

V letech 1948 až 1955 byla u Kružberku na řece Moravici vybudována vodárenská nádrž. Voda Kružberské nádrže po jejím dokončení zatopila dolní část usedlosti, v níž prožila své dětství Friederika Victoria Gessnerová, známá ve světě jako Joy Adamsová,“ píše na svých stránkách sdružení Radisko, které pořádá v Kružberku kulturní akce pro děti i dospělé. Vilu postavil Karel Weisshuhnem, dědeček Joy Adamsonové. Jenže budova, v níž krom jiného bylo zřízeno muzeum, dne 19. listopadu 1992 vyhořela a muzejní sbírka se proměnila v popel. Milovníci seriálů Jaroslava Dietla si možná pamatují, že se tady odehrával děj televizního seriálu Velké sedlo.

Související články