Na Chebsku jsou častá zemětřesení, byť tamní zemětřesné roje zaznamenávají hlavně citlivé seismometry. Ovšem čas od času, jako například 21. 12. 1985, udělá zemětřesná činnost i materiální škody. Jedná se o dozvuky čtvrtohorní činnosti, ale nedejte se zmást. „Vařící“ se voda v rezervaci SOOS je docela chladná. Rezervace SOOS leží jen několik málo kilometrů od Františkových Lázní, kam se dostanete po červené turistické značce nebo autem. Parkovat se dá před pokladnou u vstupu do rezervace.
„Ještě před sto lety vypadalo území Soosu úplně jinak. Celá oblast byla bez stromů a z velké části i bez vegetace. Povrchově se tady těžila rašelina pro lázeňské účely a křemelina pro průmyslové využití,“ vysvětluje v informačním letáku zdejší Informační středisko. Na zmínku o těžbě rašeliny v oblastí narazíte i v nedalekých Františkových Lázních, rašelinné a slatinné koupele jsou součástí léčebných procedur dodnes.
Je tu plyn, ale není tu nebezpečno
„Ochutnáme?“ zeptal jsem se poté, co mi informační cedule oznámila, že Císařský pramen je jediný v oblasti, který se dá pít. Rezavé zabarvení naznačovalo železitou, silně mineralizovanou kyselku. „Je dobrá, ale trochu smrdí po síře,“ shodli jsme se po ochutnávce. Samotný pramen byl původně zachycen v roce 1908 čtyři metry hlubokou studnou, ta byla ale roku 1980 vylepšena asi desetimetrovým trubkovým jímáním.
Podívejte se na nepravé bahenní sopky v národní přírodní rezervaci SOOS.
Mofety
Největší atrakcí je mofetové pole, které je často nesprávně označováno jako „bahenní sopky“. S hlasitým bubláním tu skrz vodu uniká z podzemí nedýchatelný kysličník uhličitý, ale otrávit se nemůžete. Už ve výšce několika desítek centimetrů se rozptýlí a ani malému dítěti nic nehrozí. To ovšem neplatí pro drobné živočichy včetně pěvců. Pokud dlouho nepršelo a voda chybí, zaznamenáte místo bublání hlasité syčení unikajících plynů. Šlápnout vedle byste neměli, povalové chodníky jasně vyznačují cestu.
Toto přírodní jeviště činí ještě zajímavějším tektonický zlom, kterým na povrch pronikají plyny, probublávající ve vodou zatopených mofetách.
Informační středicko Národní přírodní rezervace SOOS
Podivné jméno
Národní přírodní rezervace SOOS má zvláštní jméno. Není to zkomolenina mezinárodní zkratky volání o pomoc (SOS - Save Our Souls). Paní s ukrajinským přízvukem sedící za pokladnou původ názvu neznala a teorií je hned několik. Může jít o zkomoleninu německého slova mech (moos), ale ten tady není nejnápadnějším prvkem, nebo má jít o slovo močál (rašeliniště) v egerlandském nářečí označoval močál.
Křemelinový štít
Před zhruba 10 000 lety došlo v oblasti k masovému rozvoji sladkovodních a slanomilných rozsivek, jejichž křemičité schránky se usazovaly na dně tehdejšího jezera. Právě ty vytvořily až 7,2 metrů silný štít. Dnes je tady zasolená oblast, což znamená, že se v ní vyskytují rostliny snášející vysoké množství soli. „Skoro jako u moře,“ poznamenal jeden z návštěvníků a měl pravdu. Důkazem je i kamyšník přímořský (jeho snímek najdete v galerii u článku), u nás silně ohrožená rostlina, která ale na SOOSu tvoří v jednom místě téměř monokulturu.
Křemelina
Informační cedule věnovaná rozsivkám v NPR SOOS
Křemelina neboli diatomit je materiál s četným využitím. Na Soosu byla křemelina těžena od 80. let 19. století až do roku 1936. Ve stavebnictví se používá pro výrobu zvukové a tepelné izolace nebo lehčených tvárnic. V průmyslu se využívá jako plnivo, jemné brusivo do zubních past či filtrační materiál při výrobě piva a vína. Alfred Nobel napustil válečky uhnětené z křemeliny nitroglycerínem. Vytvořil tak první průmyslově využitelnou výbušninu – dynamit. Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny.
Součástí vstupenky je i vstup do dvou muzeí. Jedno je věnováno přírodě Chebska s vycpaninami zvířat (na některých je vidět, že jsou vycpané už docela dlouho) a druhé se věnuje geologii oblasti. Vidět tu můžete i (poněkud nelogicky) modely dinosaurů a neandrtálce.
