Jestliže se chystáte na řecký ostrov Kos, který je součástí souostroví Dodekanés v Egejském moři, můžete se kromě skvostných pláží připravit i na pořádnou dávku historie. Ne každý si libuje v historických exkurzích, ale minimálně jedna je povinností každého návštěvníka ostrova: Hippokratův platan. Je to asi nejslavnější strom Řecka, neboť je spojen s jednou z největších osobností starověku, na jejíž etických principech je dodnes postavena lékařská profese.
Platan jako svědek dějin
Život Hippokrata, jenž sám pocházel z lékařské rodiny, je spojen s řadou legend. A patří k nim zřejmě i ta, že pod tímto platanem vysedával se svými žáky a předával jim své znalosti. Když botanikové určovali stáří stromu, dopočítali se jen jednoho půl tisíciletí, což nevychází vzhledem k Hippokratovu narození v roce 460 př. n. l. Ale nebuďme detailisté. Smutnější je fakt, že rozeklaný platan není v nejlepší kondici a bez podpěr by se už neobešel.
Pokud se chystáte na Kos, podívejte se na toto video:
Nachází se u něj kašna, která je připomínkou osmanských dob. Byla místem očisty muslimů u nedaleké mešity, je na ní arabský nápis stvrzující islámské vyznání: Alláh je jediný bůh a Mohammed je jeho prorok. Dějiny Kosu jsou košaté jako koruna Hippokratova stromu, a tak před tímto platanem byly pro výstrahu pověšeni desítky Řeků poté, co se připojili k bojům za svobodu, které propukly na Peloponésu. Jejich odvaha ovšem vedla ke svržení téměř čtyřsetleté nadvlády Osmanů.
Léčebné centrum Asklépion
S Hippokratem je spojeno ještě jedno zásadní místo na ostrově, Asklépion, chrám zasvěcený bohu lékařství Asklépiovi. V Řecku jich fungovalo několik a díky vyléčeným pacientům se víra v tohoto boha a jeho léčebná centra šířila po celém Peloponésu. Asklépion na Kosu nejprve vedli kněží, až Hippokratés začal léčit na základě lékařských poznatků podložených zkušenostmi a nikoliv pověrami. Měl k tomu nejlepší předpoklady. Jakmile dospěl, cestoval po tehdejším starověkém světě, sbíral zkušenosti a vše si pečlivě zaznamenával.
Když vstoupíte do prostoru, kde se proslulý areál nacházel, uchvátí vás samotné místo, kde se snoubí barvy blahodárně působící na psychiku: modrá a zelená. Stromy, nebe a moře… navíc v blízkosti minerálních pramenů. Voda se sváděla do posvátné kašny, u níž se žehnalo. Součástí léčebného areálu, jenž byl vystavěn podle jasných pravidel, bylo i divadlo podporující duševní pohodu pacientů. Hipokratés jako první zařadil do léčby cvičení. Je mu připisována nauka o čtyřech základních šťávách, v jejichž nerovnováze viděl příčinu nemocí, kterou dál rozvinul lékař Galén.
Hippokratův platan je již na sklonku života, proto se obyvatelé Kosu rozhodli symbol ostrova naklonovat. Již od roku 2014 je tedy možné navštívit nejen původní dřevinu, ale také jeho nástupce odrostlého z hlavního větvoví:
Odmítnutí perského krále
Když začala v Persii řádit epidemie moru, nechal si král Artaxerxes povolat Hippokrata, aby neštěstí jeho říše odvrátil a na oplátku si vzal tolik zlata, kolik jen bude požadovat. Hippokratés ale nemohl sloužit odvěkým nepřátelům Řecka, a tak krále zdvořile odmítl. Načež Artaxerxes vyslal na Kos posla, jenž požadoval po lidu ostrova Kos, aby lékaře vydal, jinak budou jeho města nadobro zpustošena. Ostrované ale Hippokrata Peršanům nevydali. Morové ráně čelily i Athény, ale jejich volání Hippokratés vyslyšel. Nařídil, aby v celém městě byly rozdělány ohně, čímž byly zničeny bakterie. Všiml si totiž, že v Athénách jako by zázrakem neonemocněli kováři, kteří celý den stáli u ohně.
Traduje se, že Hippokratés zemřel ve vysokém věku v blízkosti řeckého města Larisa. Na jeho hrob byl umístěn tento pamětní nápis: „Zde leží Thesalan Hippokratés, narozený na Kosu, potomek nesmrtelného Apollona". Jeden z jeho životopisců napsal, že po mnoho let na jeho hrob létaly včely a jejich med používaly matky jako lék pro své děti.
Asklépiova hůl
Asklépiova hůl stále ještě vyvolává otázky
V blízkosti Hippokratova platanu na Kosu se nachází také socha nejslavnějšího rodáka ostrova, jež byla odhalena v říjnu minulého roku. Otec medicíny v jedné ruce drží hůl obtočenou hadem, tradičním symbolem lékařství. Říká se jí Asklépiova hůl podle Asklépia, řeckého boha lékařství. Had má patrně představovat užovku stromovou, podle některých teorií se ovšem nejedná o hada, ale o vlasovce medinského, červa parazitujícího na lidské kůži, jenž se při léčbě namotává na kus dřívka.
