Vypadalo to dramaticky. Sintrový kráter připomíná malou sopku. Přístup k němu byl zakázaný a vycházející pára naznačovala, že zákaz má své opodstatnění. Novozélandský gejzír Lady Knox se chystal k akci. Chybělo jediné. Vysypat do něj pytlík nastrouhaného mýdla, které ho k erupci vyprovokuje.
Pravidelnost daná mýdlem
Gejzír Lady Knox na novozélandském Severním ostrově tryská s neochvějnou přesností vždy v 10. 15 dopoledne. Není to dáno natlakováním horké vody a páry. V tu dobu totiž u něj postává největší dav turistů, kteří chtějí „přírodní“ divadlo vidět na vlastní oči. Kolem je vulkanická zóna, dokonce nedaleké jezero Taupo je podobně jako oblast Yellowstone nebo italské Campi Flegrei považován za supervulkán. Zatímco v blízkosti skutečně probublává horká voda, před gejzírem spíš probublává očekávání.
Kouřící gejzír, zatím skrytý v podzemí, je centrem divadla, ne nepodobného starověkému římskému amfiteátru. Pódium je nejníže a kolem jsou do výseče uspořádány „schody“ s dřevěnými lavičkami. Místo je dobře ozvučeno, aby všichni slyšeli výklad. „Gejzír nese jméno po lady Constance Knoxové, druhé dceři Uchtera Knoxe, jež byl jedním z novozélandských guvernérů,“ zazní z reproduktorů příjemný dívčí hlas, jež následně vysvětlí vulkanickou podstatu oblasti. Ta je dána srážkou dvou tektonických desek, australské a pacifické, přičemž ta pacifická se zanořuje pod australskou
Divadlo začíná
Všichni vědí co přijde, foťáky a telefony jsou nachystané. Mladík ze zdejší správy chráněné oblasti přistupuje ke kráteru a sype do něj mýdlové vločky snižující povrchové napětí vody. Podobný trik v minulosti používali na slavném gejzíru Geysir na Islandu, který v roce 1916 přestal návštěvníky obšťastňovat svou eruptivní činností a bylo potřeba ho „povzbudit.
Zatímco na Islandu od podobných praktik upustili, v geotermální oblasti Waiotapu jde o každodenní divadlo. To, že pod sintrem se skrývá kovová trubka, která tam byla vsazena na začátku 20. století, se raději nikdo nezmiňuje. Divadlo by poněkud ztratilo své kouzlo. Chvíli poté, co roztok mýdla zmizí v hlubinách a mladík poodstoupí, začne gejzír předvádět své divadlo. Zprvu jde nahoru jen malý chochol pěny, ale ten vzápětí prorazí sloup vřelé vody a páry, jež vytryskne do výšky 10 – 15 metrů.
Naučné, ale umělé
Není vyloučeno, že by gejzír vytryskl i bez pomoci, jen by se to nedalo tak přesně naplánovat, mohlo by k erupci dojít za hluboké noci a návštěvníci by si nakonec nevyslechli tradiční zpěv. Na jednu stranu jde o divadlo s předem očekávaným efektem, kterému nakonec všichni zatleskají. K tomu se jim dostane porce informací o geologickém složení oblasti i fungování gejzíru. Lady Knox je silným turistickým lákadlem. Kdo by nechtěl vidět gejzír v akci. Na Islandu je to s gejzírem Strokkur mnohem jednodušší, ten vytryskne svépomocí každých 10 – 15 minut, což si každý počká. Tady bychom se nemuseli dočkat. „Blízký prostor byl původně součástí zajateckého tábora a působení gejzíru prý vězni objevili, když si prali prádlo,“ píše Carol Steward v Encyclopedia of New Zealand.
Zdroj: Woiotapu, University of Otago, Encyclopedia of New Zealand, Atlas Obscura
