Už za tmy na nás zvoní dvoumetrový ramenatý muž, kterého mé sedmnáctileté já i mí trochu nervózní rodiče vidíme poprvé v životě. Nakládám si věci do kufru, objímám tátu, který stále ještě zvažuje, zda je tohle dobrý nápad, a pak nasedám do prostorného auta. Temnými ulicemi pak vyrážíme na celonoční jízdu do Nizozemska.
Roadtrip s cizinci
Míša, jak familiárně oslovuji borce, jehož vzezření mě donutilo přehodnotit celou cestu, je ale přítel jedné z mých nejlepších kamarádek, což je taky jediná osoba, kterou má momentálně v hlavě. Cestou ještě nabíráme další dva mladíky a společně vyrážíme navštívit mé sestry a dvě kamarádky na jejich pracovních prázdninách ve Wijk aan Zee.
V okolí Wijk aan Zee vybudovali Němci během druhé světové války Atlantický val:
Pokud jste o této malé vesničce nikdy neslyšeli, přestože jste byli v Nizozemsku, měli byste tam vyrazit znovu. Je to přímořská obec nedaleko hlavního města, která je oázou klidu zahraničních cestovatelů, ale především lidí žijících v přeplněném Amsterdamu. A když už mluvíme o přeplněných místech, prostorné a pohodlné auto sice ve čtyřech stále poskytuje dost komfortu, ale taky nás nutí se všemi se velmi rychle sblížit. Do cíle našeho roadtripu tedy my čtyři úplní cizinci dorážíme již jako super parta obzvlášť po těch několika seti kilometrech zajížďky.
Kde se zastavil čas
Když přijíždíme k nevzhledné ubytovně, kterou svým svěřencům zajišťuje agentura, jež své důvěřivé ovečky dře z kůže, nevěřím vlastním očím, že zde sestry živoří již několik týdnů. Malé rozptýlení v podobě naší návštěvy tak přišlo vhod.
Kromě plesnivé ubytovny jsme si první den také prohlédli hlavní dominantu obce - travnatý plácek s pasoucím se dobytkem. A jakkoliv to může znít jako stížnost nebo výsměch, je to spíše chvalozpěv na klid, kterým mě později naplnily také spořádané ulice s útulnými domečky. Jakoby se zde zastavil čas a starosti zůstaly někde za tou travnatou plochou v hlučném Amsterdamu. Přesto je ekonomika vesnice založena na turismu a kromě okouzlujících rodinných domečků, jsou na ulici patrné i nesčetné restaurace, kavárny a bary.
Obyvatele Wijk aan Zee dělí od moře a několik set metrů dlouhé pláže písčitý kopeček a pár kroků, což ale znamená, že je to perfektní místo i pro návštěvníky z jiných obcí a dokonce i přilehlého hlavního města, jehož obyvatelé početně válcují návštěvníky z ostatních koutů světa. Oblast Severního Holandska, jak se kraj jmenuje, je částečně na ostrově odděleném od pevniny kanálem Noordzee. Ten i Amsterdam dělí na dvě poloviny a Wijk je díky němu ostrovním sídlem.
Kazy na ráji
Co kazí radost z pobytu ve vesničce i na pláži, je továrna valící neustálý kouř, jenž snad nikdy nemizí ze zorného pole a od minulého roku taky věčně hučící větrné elektrárny. Fotogenický je oproti tomu červeno bílý maják na úplném konci výběžku pláže a roztomilé plážové domky nedaleko. Pokud přijedete v pravý čas tedy během ledna, můžete zde zažít taky populární Tata Steel Chess Tournament, vyhlášený šachový turnaj důležitý i za hranicemi země.
Stejně jako všechny destinace, se v posledních letech turisty plní i doposud klidnější pláž v blízkosti Wijk aan Zee. Nebudete-li v náladě čelit turistům nebo bude-li na koupání v Severním moři přece jen trochu zima, můžete vyrazit do nedalekého národního parku Zuid-Kennemerland, kde v přírodě ne nepodobné savaně můžete potkat skotský náhorní skot (který já si pletla s jaky) i jinou zvěř. Při naší návštěvě přišel dlouhosrstý zrzavý tvor s impozantními rohy až téměř k nám, stačilo se dotknout.
Pokud jste tedy na své výpravě do volnomyšlenkářské země nenavštívili malebnou vesničku s romantickými předzahrádkami, velikými okny a pouličními knihovnami, rozhodně tam zamiřte příště. Už jen pro bohatou historii, která sahá až do 15. století, kdy byla vlivnou rybářskou osadou obchodující dokonce v Baltském moři. Z veliké slávy se ale hluboko propadla na přelomu 18. a 19. století, kdy ji v konkurenčních bojích převálcovaly vesnice s vybudovanými přístavy. Obec nakonec natolik zchudla, že jediným jejím zdrojem příjmu bylo žebrání ve vedlejším Beverwijku (dnes správní město pro Wijk). Díky cestovnímu ruchu je na tom však Wijk dnes mnohem lépe.
