Je to jako v pohádce, která začíná dobrou a špatnou zprávou. Ta dobrá je, že převážně katolické Mexiko v Zipolite toleruje nudistickou pláž, což podporuje zdejší turistický ruch. Ta špatná je, že jsou tady tak silné mořské proudy, že slabší plavci jsou během koupání v ohrožení.

Konopí, houbičky a hippies

Zipolite leží na břehu Tichého oceánu v příjemném klimatu. V okolních vrších se dají najít lysohlávky a svou tradici tady má i kouření konopí. Obojí sebou neslo alternativní kulturu. V případě Zipolite to znamenalo hippies a nahotu. Duch hnutí hippies je stále patrný například v jediné mexické oficiální nudistické pláži, ale logicky uvolněnou morálku využívají místní bary. A ve vzduchu občas zavoní joint.

Některý z barů má svou „happy hour“, tedy zlevněnou nabídku, už od samotného rána. Konkurence je velká a každý dolar se počítá. Věřte, že nabídka převážně alkoholických nápojů je tady tak široká, že jediný, koho nenaláká, je zatvrzelý abstinent.

Je tady pláž lásky (Playa Amour), ale někteří jí přezdívají pláž mrtvých. Zdejší silné zpětné proudy mohou být smrtelně nebezpečné. Nejde o žádné přehánění, utonulí se tady každoročně počítají v desítkách. Něco jde na vrub podcenění vlastních sil poté, co vstoupí do vln posilnění.

Začalo to Glorií

V roce 1970 se Gloria Hope Johnsonová přestěhovala z jižní Kalifornie na pláž u Zipolite. Kromě dvou malých dětí měla všeho všudy 300 amerických dolarů. Později se zamilovala do jednoho rybářem a potápěčem jménem Tomas Lopez. Po šesti měsících pobytu Gloria potkala několik baťůžkářů, kteří se na Zipolite zatoulali mimo vyšlapané cesty, a napadlo ji, že by nebylo od věci vystavět jednoduchý hotel.

Gloria se stala mexickou občankou a v roce 1973 se Gloria a Tomas se vzali a koupili pozemek s výhledem na Zipolite. Doslova kopala do kopce, aby tam postavila restauraci a místo pro zavěšení houpacích sítí. Podnik začal fungovat v roce 1975 pod názvem Arca de Noe. O rok později začala Gloria podávat vegetariánskou stravu a změnila název na Shambhala. Dnes je hotel v Zipolite legendární, často se mu říká prostě Gloriaís, a je považován za nejautentičtější místo k pobytu ve vesnici.

Noční koupání v bioluminiscenční laguně

Opravdu speciálním zážitkem je noční koupání v laguně Manialtepek, která leží zhruba hodinu a půl jízdy od Zipolite. Není to zrovna blízko, ale za zajížďku rozhodně stojí. Laguna je totiž plná planktonu, který po setmění vydává bioluminiscenční záři. Tedy studené světlo. Vykoupat se v něčem takovém se nedá popsat, to musíte zažít. Čím větší tma, tím výraznější záře.

Laguna Manualtepech je něco fascinujícího.

Zdroj: Youtube

Kolibřík, pásovec i jelenec

Pokud vás přestane bavit plážové povalování a barové flirtování, dá se vyrazit na výlet do přírody. Nedaleko se totiž nachází národní park Bahias de Huatulco. Nejprve byl pouhou chráněnou oblastí, ale 24. července 1998 se z něj stal plnohodnotný národní park. Vyrazit se dá například z obce Santa María Huatulco, západně od Cruz Huatulco. K dispozici pak máte 11 890 ha celé řady ekosystémů, od klasického pralesa po neprostupné mangrovové houštiny.

V nížinách parku se v lese a mangrovových porostech v pobřežním pásu vyskytuje 9 000 druhů rostlin (asi 50 % druhů je uváděno v celé zemi). Vegetaci na 80 % území dominuje nízký tropický suchý les s neobvyklým prvkem, kterým jsou stromy vysoké 50 stop (15 m). V jejich korunách, které jsou plně vystavené slunci a čerstvému vzduchu, žije jiné spektrum bezobratlých a ptáků než dole v pralesním přítmí.

Pokud budete mít štěstí, tak můžete vidět třeba na pásovce nebo jelence běloocasé. Ptačích druhů je napočítáno 701, mezi něž patří kolibříci, pelikáni a jestřábi. Díky pestrosti ekosystémů můžete narazit jak na suchomilné plazy, tak vlhkomilné obojživelníky. Pokud byste si chtěli vyfotit kolibříka v přírodě, tak věřte, že budete muset mít opravdu postřeh a prst na fotografické spoušti. Ale třeba budete mít štěstí a narazíte u některého z domů na krmítko, kde se naopak tihle miniaturní ptáčci doslova vystavují.

Související články