„Tam u řeky Rio Grande jsem měl se svou milou rande,“ zpívá skupina Kabát v jednom ze svých hitů a zmiňuje, že milá měla po otci kalhoty z hadí kůže. U Rio Grande nejsou jen chřestýši a hraniční ploty, protože částí toku je řeka hranicí mezi Mexikem a USA. Najdou se tam i horké prameny. A právě u nich se stojí za to zastavit.
Voda dlouhého života
Horké prameny v řečišti Rio Grande v Novém Mexiku znali už puebloví Indiáni daleko předtím, než do oblasti vtrhli bílí kolonizátoři. Horké prameny Wa-pu-mee, tedy „voda dlouhého života“, byla pro lidi žijící v souladu s přírodou, tedy se všemi jejími rozmary, bezesporu příjemným místem, kde si mohli vyhřát tělo. Není divu, že i Španělé, možná pod vlivem indiánského jména, tady hledali bájný pramen mládí.
Kaňon Rio Grande
Jen pro drsňáky
„Manby Hot Springs jsou zdarma, a oblečení je volitelné,“ láká server Ultimate Hot Spring Guide, který ale zároveň upozorňuje, že v sezóně tady bývá obsazeno. Ovšem pozor, v prudérních USA nudismu zrovna nefandí, takže odhalit se „víc než je zdrávo“ může být riskantní. Jedná se o čtyři termální bazénky, z nichž dva jsou o něco teplejší. Nedaleko vede prašná cesta. Pokud si do mapy zadáte GPS souřadnice 36.5083425N, 105.7240728W, tak sami uvidíte, že se musíte spustit opravdu až na samé dno kaňonu, takže i když dojedete autem co nejblíže, tak i na malé výlety okolo budete muset vyrazit po svých. To znamená dobré boty, vodu a nastražené uši. Nepřeslechnout varovný zvuk chřestýšího ocasu se vyplácí.
„Před rokem 2021 byly prameny dostupné po krátké stezce sestupující do soutěsky Rio Grande z nyní soukromého pozemku podél Tune Road. Majitelé nemovitostí nyní zakázali veřejnosti používat stezku k přístupu k pramenům, takže veřejnost musí použít „kozí stezku“ nebo „rybářskou stezku“ podél řeky nebo se k pramenům dostat na lodi,“ vypisuje blogger pod přezdívkou cassualmonolith těžkosti, které vás na cestě za zážitkem čekají.
Bezhlavý obchodník
V minulosti se nedaleko stavěla úzkorozchodná železnice Denver and Rio Grande Western Railroad Chili Line. Ta v roce 1880 začala v Taos Junction zastavovat, díky čemu se horké prameny staly turistickou atrakcí. Od nádraží vás k nim svezl dostavník, takže žádné extrémní nepohodlí návštevníky nečekalo. Navíc v 90. letech 19. století, postavili dva místní obchodníci z Taosu, Albert Miller a Gerson Gusdorf, k pramenům zpoplatněný most, jehož přejezd vybírali od turistů i místních obyvatel. Jejich byznysový záměr ukazuje, že Amerika byla z hlediska podnikání skutečně zemí neomezených možností.
Ruiny termálních lázní
Jenže v roce 1906 si cestovatel britského původu Arthur Rochford Manby vynutil nárok na více než 60 000 akrů pozemků Antonia Martíneze, na nichž se prameny nacházely. Manby měl ambiciózní plány na vybudování luxusních lázní s atraktivním názvem Ztracené prameny Aztéků (Lost Springs of the Aztec). Jenže z plánů sešlo, dokonce jeho spory s místními došly tak daleko, že byl zavražděn. Vraždě se věnovaly i místní noviny Taos News, které napsaly: „Dne 3. července 1929 objevili dva muži zákona na lůžku v jeho devatenáctipokojové španělské haciendě v Taosu nafouklou, mouchami a červy zamořenou bezhlavou mrtvolu sedmdesátiletého Arthura Rochforda Manbyho (tedy údajně Manbyho tělo). Jeho znetvořená hlava ležela na podlaze ve vedlejší ložnici. Jedinými potenciálními svědky byli dva psi v domě; jedním z nich byl jeho německý policejní pes Lobo. Potenciálních podezřelých však bylo téměř nepočítaně.“ Prý se kolem pramenů, bývalé dostavníkové stanice a nedostavěných lázní stále potuluje jeho duch.
Zdroj: Atlas Obscura, ultimatehotspringsguide.com, Taos News,
