Skalná: Soukromý hrad a skvělá hospoda
Vildštejn je románský hrad postavený okolo roku 1200, což z něj dělá jeden z nejstarších hradů u nás. Později prošel mnoha přestavbami a dnes, byť je chráněn jako kulturní památka, můžete si v něm uspořádat mejdan, neboť soukromý majitel nabízí část prostor k pronájmu i ubytování.
V románské kapli, která je původní částí hradu, jsou uloženy ostatky ženy. Byly zde nalezeny v roce 1987 zazděné v komínové šachtě. „Při zkoumání antropologického výzkumu historických osobností a vývoje člověka Národního muzea v Praze bylo zjištěno, že se jedná o ostatky ženy ve věku 50 – 60 let, která byla tělesně postižena. Podle stupně fosilizace lze řadit původ do 17. – 18. století. Žena snad měla být hluchá a byla pravděpodobně mučena,“ píše se na webových stránkách hradu.
Jelikož se jedná o zajímavou turistickou destinaci, nebudete mít problém se tady najíst. Hrad má svou hodovnu, ovšem z vlastní zkušenosti doporučuji rodinnou Hospůdku na Chaloupce. Nikdo nepostával, nezevloval, veškerý personál kmital. „Původně to tady rozjeli rodiče, dnes tady makáme my a už zaučujeme dcery,“ popsal v jedné větě rodinnou „hospodskou anamnézu“ chlapík, který to měl evidentně na povel.
Rozchod 600 mm
Půjdete-li z obce Skalná pěšky po červené značce směrem k Národní přírodní rezervaci SOOS, dojdete k podivně úzkým kolejím. V dálce se ozýval vláček a když přijel blíž, byl naplněný turisty. „Vozil se tady kaolín, teď vozíme lidi,“ zaznělo v diskuzi s chlapíky, kteří se v neděli dopoledne vrtali v motoru opravované lokomotivy. „Členskou základnu máme kolem dvacítky lidí, ale aktivních je míň, tak dvanáct až patnáct,“ řekl jeden z nich, zatímco si utíral ruce do montérek.
Lokomotiva BN30 R
Lokomotiva BN30 R
Na úzchorozkodné trati Kateřina jezdí dvě lokomotivy BN30 a BN30 R. Na snímku je BN30 R s výkonem 22 kW (30 k). Maximální rychlost tohoto typu je 18 km, minimální poloměr oblouku 7 m. Hmotnost má 5, 4 t. Její výška je 2030 mm. „BN30 R je dvounápravová motorová lokomotiva s mechanickým přenosem výkonu určená pro povrchový provoz. Prototyp byl vyroben v roce 1958 v podniku ČKD v Radotíně. V roce 1959 byla vyrobena ověřovací série a následující rok byla zahájena sériová výroba. Od roku 1963 výroba probíhala v Zábřehu na Moravě. Ještě téhož roku výrobu převzaly Turčianské strojárne Martin a lokomotivy byly vyráběny v Lučenci do roku 1969, kdy byla výroba ukončena. Celkem bylo vyrobeno asi 311 lokomotiv,“ píše web uzkorozchodky.cz.
Některé vozíky jsou otevřené, jiné zastřešené. Ty se používaly v dolech, kde hrozil pád kamení ze stropu. Všechny ale byly plné lidí. Evidentně je projížďka po zhruba dvoukilometrové trati mezi Kateřinou a obcí Hájek, kde je vstup do rezervace SOOS.
Takto vypadá jízda na úzkokolejce SOOS.
Zdejší dráha o rozchodu 600 mm je jednou z mála dochovaných funkčních systémů tohoto rozchodu. Odstavené, bočně vyklápěné vagony se v minulosti používaly na dopravu jílu a kaolínu. Ne náhodou je karlovarská keramika světově proslulá. V Kateřině je možné vidět zastřešené „stání“, kde se nechal vytěžený jíl odkapat. Zatímco slatina a rašelina se v lázeňství používala vlhká, zpracování jílu chtělo mít materiál sušší. Kaolín se na Karlovarsku těží dodnes.
