Název „Krampus“ lze odvodit ze dvou slov, na jedné straně to je staroněmecký výraz „Krampen“, což znamená dráp a odkazuje na strašidelnou postavu, a na druhé straně bavorský výraz „Krampn“, což znamená něco neživého, vyschlého nebo zvadlého.
Kdo je to ten Krampus?
Dobro a zlo často chodí společně, to platí i pro štědrého Mikuláše a děsivého Krampuse. Krampus je považován za děsivou postavu a společníka svatého Mikuláše, který vyhrožuje zlobivým dětem metlou a úmyslem strčit je do svého rance a (pravděpodobně) odnést do pekla. V některých regionech dokonce tvrdí, že zlobivé děti sní. Svatý Mikuláš naopak předává krásné dárky a varuje děti, aby byly v nadcházejícím roce hodné, aby ji děsivý Krampus nikdy nemusel odnést do pekla.
Kde se vzali?
Tradice Krampusů pochází pravděpodobně z pohanských zvyků a sahá až do předkřesťanských dob. Děsivá postava měla svým vzhledem a strašlivým hlukem zahánět zlou mlhu a zimní duchy. Během inkvizice byl však tento zvyk zakázán a každému, kdo by se převlékl za ďábelskou postavu, hrozil trest smrti. V některých odlehlejších alpských údolích se však zimní zvyk přesto udržel. Přibližně od poloviny 17. století vznikla tradice, že Krampus chodí od domu k domu jako společník svatého Mikuláše. Tento zvyk se šířil dál a je praktikován zejména v Rakousku, Bavorsku, Horní Falci, Lichtenštejnsku, severní Itálii a Slovinsku, mimo alpské země také v Maďarsku, Slovensku a u nás. Krampusové a čerti jsou zdá se pohrobky Rakouska-Uherska.
Krampusové, čerti a ďáblové, seznamte se...
Děsivý vzhled
Postava Krampuse se poměrně hodně podobá našim čertům, jsou však děsivější, a tak trochu víc zvířecí. Správný Krampus má kozí rohy, špičaté uši a ostré zuby, stejně jako kopyta a kravský ocas. Nosí výhradně kabát vyrobený z ovčí nebo kozí kůže, obvykle šedý, hnědý nebo černý. V ruce mívá březovou metlu nebo prut a na opasku kravské zvonce. Na zádech nosí ranec nebo nůši na zlobivé děti. Obecně je jeho vzhled velmi strašidelný a děsivý. Podle některých vyobrazení a příběhů má strašný a mlsný Krampus i dlouhý jazyk, který může měřit i přes metr.
Krampus a Percht
Krampus: čím strašidelnější a děsivější, tím lepší
Zvyky Krampusů a Perchtů jsou v některých oblastech považovány za totožné, málokdo je dokáže rozlišit a vlastně nikde nepanuje skutečná shoda. Obě postavy jsou si hodně podobné, jsou děsivé, nosí zvířecí kůži a zvonky. Liší se zvlášť v dobou výskytu, zatímco doba Krampusů je na začátku adventního období a zvlášť 5. a 6. prosince, Perchtové řádí od 25. prosince až 6. ledna, svou strašidelnou maskou mají zahánět zlé duchy zimy a přinést tak štěstí pro nový rok.
Průvody Krampusů
Na mnoha místech jsou tradicí setkání Krampusů. Před a po 5. prosinci pochodují celé hordy děsivých postav městy a vánočními trhy. Ať už v doprovodu svatého Mikuláše nebo bez něj straší větší či menší skupiny Krampusů kolemjdoucí, šíří strach mezi dětmi a vyhrožují drzým dětem a mladým lidem svou metlou. Bývá tradicí, že rozjívené a statečné děti děsivé tvory obtěžují a dráždí a někdy se stane, že jim od Krampusů přistane odplata v podobě lísknutí po zadnici.
Přehlídky a soutěže
Často se pořádají celé Krampusové průvody, kde je možné vidět pohromadě stovky Krampusů. Podle historického zvyku se mohou za Krampuse převlékat pouze mladí, svobodní muži. Do převleků často investují nemalé částky a rok od roku je vylepšují. Není tedy divu, že se nechtějí předvést jen na svátek svatého Mikuláše a účastní se mnoha dalších akcí, jejichž součástí často bývá i soutěž o nejlepšího a nejděsivějšího Krampuse.
Český čert
Český a vlastně i československý čert je tak trochu světový unikát. Zatímco jinde ve světě je čert prostě ďábel, zplozenec pekla a zcela záporný tvor, náš dnešní čert je spíše roztomilý popleta nebo okouzlující osobnost, která jakoby se tak trochu náhodou ocitla na druhé straně. Jedinečné je i naše spektrum sladkostí a pochutin s čertovskou tématikou. Pokud máte v prosinci namířeno někam do světa, mimo země bývalé dunajské monarchie, zkuste vzít sebou třeba čokoládového nebo perníkového čerta a uvidíte, jaký zájem a rozruch způsobíte.
