Indický svatý muž má desítky let nestříhané vlasy. Už dávno se změnily v nerozčesatelné prameny. Má to nespornou výhodu. V noci mu chumáč vlasů slouží jako polštář.
Dredy od pradávna
První písemný důkaz o existenci dredů pochází z doby 1500 let před naším letopočtem. Ve staroindických védách má Šiva, jeden z hlavních bohů vlasy v takzvaných „džárá“ (prameny matných vlasů, v podstatě stejné jako dredy). Ani v dnešní Indii není neobvyklé vidět vlasy ve stylu jaṭā. Typickým příkladem jsou svatí muži zvaní „sádhuové“, jež nosí své jaṭā ve velkých cárech na temeni hlavy. Sádhuové věří, že nošení vlasů tímto způsobem usnadní proudění kosmické energie a pomůže pozvednout naše vědomí.
„Zcuchance vousů a vlasů visící až na zem mívali odpradávna i poustevníci. Ukazovali tím odstup a odluku od společnosti,“ píše ve svých obsáhlých Dějinách vlasů Martin Rychlík. Pokud vyrazíte do indického Váránasí, tak na některého z dredatých svatých mužů určitě narazíte.
Strašné vlasy
Anglický název dreadlock (dread strach, strašný) může pocházet z období obchodu s otroky, kdy zajití muži a ženy po dlouhé plavbě v nehygienických podmínkách měli „strašné“ vlasy. Samotný vznik tohoto typu účesu je nevystopovatelný, nemá žádný přesný počátek. Důvod je jasný, stačí péči o vlasy ignorovat a dredy vám vzniknou samovolně.
Dredy na počkání
Kdo nechce na dredy čekat, může si je za patřičný obolus nechat udělat. Ovšem i poté je potřeba na péči o vlasy alespoň částečně rezignovat. „Nové dredy je dobré první měsíc nemýt, pokud to není nutné,“ přiznává web dredy.cz. Dredy jako „módní“ styl rozhodně nejsou novinkou. Existovaly ve starověkém Římě i Egyptě, „dredaté“ vlasy měli nejspíše i Afričané, kteří se vydali na pouť do Evropy. Jako muži s dlouhými, neupravenými vlasy byli popisováni i předkolumbovští aztéčtí kněží a dredy mají dodnes i kmeny na Papui Nové Guinei.
Podívejte se, jak sluší dredy Japoncům.
Dnes není potřeba čekat až vlasy vyrostou a samovolně se zacuchají. Stačí vyrazit do specializovaného kadeřnictví a odejít můžete s novým image. A dokonce s vlasy delšími než byly původně, protože se do nich vplete umělá hmota. Na jejich „udržování (což zní jako protimluv) se používají speciální vosky a oleje. Podle některých rad je skvělý způsob, jak dosáhnout dredů jejich namáčení v mořské vodě. Ta má vlasy dokonale slepit. Pak prý stačí jen zapomenout na hřeben.
Omyl dredaté mámy
„Dredy jsou součástí historie každého duchovního systému. Od křesťanství až po hinduismus byly tzv. uzamčené vlasy symbolem vysoce duchovního člověka, který se snaží přiblížit se k Bohu,“ tvrdí Iva Strnadová na serveru dredatamama. Ovšem opak je pravdou. Jak křesťanští duchovní, tak hinduističtí mniši se vlasů zbavovali. Tonzura, tedy ona vyholená část na vrcholu lebky křesťanských duchovních je místem, kde byl kandidát na kněžství biskupem v průběhu svěcení pomazán olejem.
Ovšem na každá kultura si mohla dredy dovolit. Nejde ani tak o náboženské důvody, byť mnohde hrály vlasy silnou religiózní úlohu, jako spíše o evoluci a genetiku. Zjednodušeně řečeno. Některým etnikům nerostou vlasy v takové podobě, aby se z nich mohly stát dlouhé dredy.
Naopak jinde se staly statusovým symbolem a znakem příslušnosti ke komunitě. Typickým příkladem jsou rastafariáni, kteří si na svých dredech přímo zakládají. A od nich tento způsob účesu převzali milovníci reggae.
