Maranta třtinovitá (Maranta arundinacea) původně rostla v tropech a subtropech Střední a Jižní Ameriky. Původně sloužila Indiánům jako léčivka, ale jakmile lidé zjistili, jak okřeny zbavit jejich jedovatosti, putovala s nimi dál do Asie i Afriky. Dnes si na škrobu a mouce z maranty můžete pochutnat třeba na Vanuatu, v Kambodži, na Srí Lance, Reunionu či v USA. Nebo ji koupíte u nás.

Šípový kořen

Anglický název arrowroot v sobě skrývá hned dvě anglická slova. Šíp (arrow) a kořen (root). Zřejmě proto, že jihoameričtí indiáni používali kořeny maranty třtinovité k léčbě otrav způsobených jedovatými šípy. „Čerstvých oddenků marantových nelze požívati, poněvadž obsahují velice ostrou, jedovatou, odpornou šťávu, která způsobuje na lidské kůži červené skvrny,“ vysvětluje František Polívka v knize Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí ve vydání z roku 1908.

Přesto se maranta třtinovitá pěstuje ve velkém právě pro svůj jedovatý kořen. Ukázalo se totiž, že tepelnou úpravou svou toxicitu ztrácí. Tepelně labilní toxiny známe od nás z celé řady hub. Není to poprvé, co západní civilizace převzala znalosti od původních kultur, v tomto případě od původních domorodých obyvatel amazonských pralesů.

Základ pro puding i do omáčky

Nejlepší pravý arrow-root dodávají Evropským drogeriím a lékárnám ostrovy Bermudské a Malé Antilly, zvláště ostrov Sv. Vincence. Arrow-root odtamtud dovážený jest pěkně bílý, perleťově lesklý a ve studené vodě se snadno mění v kaši. V drobnohledu pozorována škrobová zrnéčka pravého arrow-rootu mají tvar vejčitý nebo okrouhle nepravidelně kosočtverečný a jeví soustředné vrstvy okolo tmavšího jádra, které jest skoro vždy uprostřed podélně nebo paprskovitě rozpuklé. Touto poslední vlastností a pak tím, že jsou zrnka mnohem drobnější, poznává se pravý arrow-root od škrobu bramborového, jímž bývá často falšován,“ doplňuje informace František Polívka ve své fenomenální knize. Hlízy obsahují asi 25 % velmi kvalitního škrobu a v USA se z něj připravuje dětská výživa. Při přípravě domácí zmrzliny zabraňuje tvoření ledových krystalů. Škrob při zahřátí ztuhne na rosol, což mnozí cestovatelé znají z vietnamských omáček či extrémně hustých čínských polévek.

Zdroj: Youtube

Existují i uchované recepty amerických kuchařek z devatenáctého století, jež doporučují marantový škrob při výrobě mléčných pudinků. Ten totiž coby pojivo funguje podobně jako kukuřičný škrob. Sám o sobě nemá žádnou chuť, což znamená, že nezkreslí dojem z výsledného jídla. Proto se používá třeba i k zahušťování omáček. Bílý prášek je alternativou kukuřičného nebo pšeničného škrobu. Bohužel popularita rostliny vedla k tomu, že další rostliny s vysokým obsahem škrobu dostaly stejný zlidovělý název.

Zdroje: Polívka F: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí, Vaníček P. A kol: Užitkové rostliny tropů a subtropů, Atlas Obscura