Za Andělem Páně
„Petronel je doma?“ zeptal se s úsměvem jeden z turistů stoupající na nejvýše položený český hrad. My už jsme šli dolů, takže bychom odpověď měli znát. Jenže neznali, protože kdo ví, kde se bude točit, a jestli vůbec, další pokračování pohádky Anděl Páně. Na Kašperku se totiž odehrávaly některé scény této oblíbené vánoční pohádky.
3 km od Kašperských hor
Ve stavbě hradu figuruje Karel IV., který chtěl mít zajištěnou kontrolu nad příhraničím a zároveň věděl, že v oblasti jsou naleziště zlata. A na ně bylo taky potřeba dohlížet. Pokud budete ubytováni v Kašperských Horách, tak to na hrad máte pouhé 3 km, což není moc.
Sice půjdete do kopce, ale zase po většinu cesty ve stínu stromů, což je v letních vedrech příjemný bonus. Hrad, jenž byl vybudován z králova příkazu roku 1356, plnil hned několikerou funkci. Ochrana zlatých nalezišť, ochrana hranic i ochrana obchodních cest, jimiž zlato putovalo, patřily mezi ně. Pokud byste měli sílu na další hrad, tak nedaleko je Pustý hrádek.
Toto můžete vidět, pokud se vydáte na Kašperk.
Znalci Anděla Páně bezesporu poznají film z úvodní fotografie, neboť právě tady se odehrávaly některé scény. Jen v jiném ročním období. Na samotné nádvoří můžete bezplatně, prohlídku vnitřních prostor si užijete s průvodcem. Kousek pod hradem u rozcestníku turistických cest stojí naprosto nenápadná chaloupka. Jde o čističku odpadních vod, která zpracovává hradní odpadní vody. Něco takového tu za Karla IV. nebylo. Co tam naopak bylo, byl kus cihlové střechy, která vydržela staletí. Jenže je to na ní vidět.
Sklárna Lötz Klášterský Mlýn
Originál láhev ze zaniklé sklárny v Klášterském mlýně
Sklárna v Klášterském Mlýně u Rejštena bývá odborníky považována za nejslavnější českou sklárnu. Secesní irisovaná skla (skla v duhových barvách) ze sklárny v Klášterském Mlýně se stala světově proslulou, firma spolupracovala s předními vídeňskými architekty. Ránu sklárně zasadila velká hospodářská krize i požár sklárny v roce 1930. V roce 1939 firma zanikla. Samotná sklárna fungovala pod různými firmami až do roku 1947.
Středověký pranýř
Na úpatí Šibeničního vrchu lidově zvaného Šibeničák stojí pranýř, ke kterému se přivazovali odsouzenci. Původně stál na náměstí, ale později byl přemístěn a upraven jako boží muka.
Připoutání k pranýři zbavovalo trestaného cti, vykonávaly se zde některé tělesné tresty jako mrskání, uříznutí uší, jazyka, useknutí ruky, vypálení cejchu apod.
PhDr. Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách
„Bývalý pranýř je tvořen kamenným válcovým sloupem o výšce cca 147 cm krytým hlavicí s vytesaným letopočtem 1630. V minulosti byly pranýře místem veřejného trestání a hanby. K pranýři se připoutávali odsouzenci, kteří se dopustili trestných činů a přestupků, na něž se nevztahovaly hrdelní tresty. Připoutání k pranýři zbavovalo trestaného cti, vykonávaly se zde některé tělesné tresty jako mrskání, uříznutí uší, jazyka, useknutí ruky, vypálení cejchu apod,“ píše PhDr. Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách.
Samotné Muzeum Šumavy je v rekonstrukci, která už měla začít. „Potrvá nejméně tři roky, ale zatím se tu nic zásadního neděje. Však víte, jak to chodí....“ potvrdila paní pokladní. Ale kousek přes náměstí se ukrývá jiná zajímavost. V prostorách radnice, na které je poděkování vojákům americké armády, která Kašperské hory osvobodila, je vystavený celoročně přístupný obří Betlém. Ukrývá nejen podobu Kašperských hor a Svatou rodinu, ale i celou řadu zaměstnání, která v době Ježíšova narození neexistovala. Například fotografa.
