Pravověrný milovník vína věrný suché klasice tady okouzlený nejspíš nebude. Všichni ostatní ano.
Přiznám se, že jsem zprvu slovenskému tokajskému nedůvěřoval. Asi podobně jako portugalskému pivu nebo kubánským pomerančům. Jenže jsem se spletl, a na rozdíl od pomerančů ze socialistického Karibiku přehodnotil svůj předsudek hned po prvním ochutnání.
Z čeho se tokaj na Slovensku dělá
„Vy si víno uděláte prostě z révy, máte na Moravě k dispozici obrovské množství odrůd. My tokajské můžeme dělat jen ze čtyř: Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Zeta, což je kříženec mezi Furmintem a Bouviérovým hroznem,“ poučil mě sklepmistr ve Viničkách, což je obec spadající do tokajské vinařské oblasti na Slovensku. Mám rád sladší vína, takže pravděpodobnost, že mě osloví, byla velká. Na druhou stranu tokajské víno nemá být charakteristické tím, že je sladší, ale má mít specifickou chuť typickou pro danou odrůdu.
Škola v Modre
Ve slovenské části tokajské oblasti je obec Modra, v níž vychovává vinaře Stredná odborná škola vinársko-ovocinárska. Za zmínku stojí proto, že pořádá ochutnávky vlastního tokajského. Místní učitelé spolu s historickými zápisy tvrdí, že podle maďarské lidové vinařské tradice byla schopnost produkovat jedinečné sladké aroma objevena v regionu v roce 1650.
Podívejte se do takajských sklepů na jižním Slovensku.
„Místní kazatel Máté Laczkó Szepsi, který byl také zodpovědný za výrobu vína, nařídil odložit sklizeň, protože se obával útoků Turků. Kvůli tomuto zpoždění získaly některé hrozny ušlechtilou plíseň a před nalitím do moštu byly sklízeny a lisovány zvlášť. Výsledné víno prodávané během velikonočních svátků si následující rok získalo velký obdiv.
V následujících 10 letech již byla ušlechtilá plíseň uznávána (více než 100 let předtím, než byla vyrobena v Německu na zámku Johannisberg). Vinice z této oblasti byly mezi prvními, které byly v roce 1700 zatříděny,“ udává web školy. Takže za vznik tokajského vlastně může strach z tureckého napadení.
Plesnivé bobule
Právě pozdě sklízené „plesnivé“ bobule jsou základem tokajského. Ještě jeden pojem je potřeba osvětlit, protože při ochutnávce nebo případném nákupu se s ním potkáte. Pokud si objednáte nebo se jen na tokajské zeptáte, pravděpodobně se vám dostane odpovědi otázkou: Chcete trojputňové nebo šestiputňové? Jde o to, že na výrobu se používají specifické hrozny (cibéby), které se sbírají do nádob (puten). Do jedné putny se vejde 22 – 25 kg cibéb. „Chceme-li například vyrobit trojputňové tokajské víno, zalijeme tři putny cibéb 136 litry suchého vína. Víno pak zraje ve sklepích čtyři až osm let. Tuto klasickou metodu vymyslel a zdokonalil Maté Szepsi Lackó. Dnes se samozřejmě používají i modernější metody, kdy se jednotlivé poměry přesně určují v laboratořích. Velký počet vinařů však stále dodržuje původní recepturu,“ dozvíte se od vinařů v Modre.
Vinohradnická oblast Tokaj
Slovenská vinice z které bude tokajské víno
Tak jako Champagne je konkrétní vinařská oblast, tak podobně to má i Tokaj. Jen s tím rozdílem, že Champagne je ve Francii, zatímco oblast pěstování a výroby tokajského vína zasahuje na území dvou států: Slovenska a Maďarska. Zeměpisně jde o území v povodí řeky Bodrog, severně na Slovensku ohraničená Zemplínskými vrchy, vrchem Rozhledna 469 m a na jihu v Maďarsku ohraničená soutokem řek Tisa a Bodrog. Výrazy „Tokaji“ a „Tokaj“ má registrovány Maďarsko, Slovensko pak „Vinohradnícka oblasť Tokaj“.
Tak jako ve všech vinařských oblastech, i tady mají sklepy s dřevěnými sudy a mystickou atmosférou. Možná jste doposud o slovenském tokajském neslyšeli. Takže až pojedete okolo, rozhodně se zastavte. A zajistěte si nocleh, protože u jedné skleničky nezůstanete.
