Ostrava je uprostřed neuvěřitelného skoku směrem vzhůru. Z města horníků a hutníků se stává centrem vzdělání, na mnoha místech se staví a kvalitativního posunu si prostě nelze nevšimnout. Ne, že by neměla své vyloučené lokality, problémové občany a místa, která vzbuzují odpor. Památkáři oceňované vítkovické nádraží je jedním z nich.

První dojem

O hlavní halu, jejíž vchod je dnes veřejnosti nepřístupný, stojí opřený muž. Močil, ale usnul během procesu, tak, jak byl, s „nářadíčkem“ vytaženým, a na kalhotách měl dnes tak módní skvrnu. Před ním se válela nedopitá PET lahev s levným vínem. O 20 minut později už spí za křovím asi 80 metrů od nádražní budovy. Spolu s dřevotřískou zatlučenými okny, posprejovanou fasádou a opadávajícími kachličkami tvořil až absurdní scenérii.

Cestující musí jít bočním vchodem, protože práce na opravě nádraží už začaly. „Památkově chráněný objekt z dílny architekta Josefa Dandy opraví společnost MORYS. Její nabídková cena byla ve výši 274 792 000 korun. Ve spolupráci s tamní městskou částí navíc projde revitalizací také přednádražní prostor,“ informuje server msstavby.cz. Informace přilepené na okně tvrdí, že termín dokončení stavby je 31. prosince 2025. První práce už začaly.

Jsme v Česku, ukažte mi stavbu, která se dokončila v termínu a v původně udávané ceně. Jako vždy přijde zpoždění a vícepráce, které vysoutěženou cenu zvýší,“ komentovala termín i peníze jedna z místních obyvatelek. Ostatně i částka uváděná serverem msstavby.cz je více než o 100 milionů vyšší. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 340 624 763 Kč," tvrdí se ve článku.

Pokud jste hendikepovaný na vozíku, tak se na nástupiště nedostanete. Nejdou tu výtahy. I kočárek má problém, protože tu nejsou jezdící schody,“ komentovala situaci Pavla Dragounová, která na nádraží brigádně vypomáhá. Teprve když to řekla, tak mi došlo, že není legální způsob, jak se k vlaku dostat jinak než klasicky po schodech, je zakázané vstoupit na drážní těleso. Tedy přeběhnout přes koleje. Jenže udělejte to, když jste na vozíku. Ale to se má do budoucna změnit.

Rok 1964 byl přestupný a 27. 8. byl čtvrtek. Právě tehdy se slavnostně položil základní kámen později velmi moderního nádraží. Generálním dodavatelem stavby byly Vítkovické stavby, národní podnik, což znamenalo, že od nádraží ke staviteli to bylo jen několik kilometrů. Kolaudace budovy byla opět ve čtvrtek, konkrétně 25. května 1967. O den později se stavba stala přístupnou a jela hned v ostrém provozu. „Výpravní budova železniční stanice Ostrava-Vítkovice vznikla v letech 1963 - 1967 podle projektu architekta Josefa Dandy (1906-1999). Jedná se o cenný příklad bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století,“ lze se dočíst v Památkovém katalogu.

Jednalo se o první poválečné nádraží v ČSSR, které nevzniklo jako náhrada za válkou zničené nádraží. V České republice ani v širším kotextu střední Evropy nelze dnes obdobnou architekturu v takto dochované formě nalézt.

Z materiálu městského obvodu Vítkovice

Jenže památková ochrana byla vyhlášena v roce 2020, tedy v době, kdy nádraží bylo ve velmi neuspokojivém stavu. Stavba reprezentující bruselský styl ponoukla památkáře k akci až ve chvíli, kdy „hrozilo“, že se stane obchodním centrem. Obří vstupní hala je naddimenzovaná, těch pár stovek cestujících nádražím rychle proběhne, ať jsou co nejdříve pryč.

Nejdřív nechat zničit, pak prohlásit za památku

Podle památkářů je budova nádraží historicky cenná i kvůli tomu, že tam za uplynulých padesát let nebyla provedena žádná výrazná přestavba,“ tvrdí web České televize. Jenže to by se teď, poté, co je budova památkově chráněná, mělo změnit. Původní boletické panely na vnějším plášti budou nahrazeny moderními materiály, které ale mají zachovat původní vzhled budovy. „Nově uspořádané vnitřní dispozice navíc poskytnou prostory pro kanceláře, obchody, služby i klimatizovanou čekárnu pro cestující. Součástí projektu je také zlepšení přístupnosti pro osoby s omezenou pohyblivostí a instalace moderního orientačního a informačního systému,“ tvrdí se ve článku. Takže z nádraží budou moci odjet i vozíčkáři.

Podívejte do hlavní budovy.

Zdroj: Youtube

Vzpomínka na 80. léta

Přístup na nástupiště vede nadchodem nad kolejemi. Poté, co přijel vlak, museli všichni cestující projít koridorem členů Veřejné bezpečnosti (dnes Policie ČR) a drážních revizorů. Šlo o kontrolu jízdenek poté, co cestující opustili vlak. Na tomto nádraží totiž vystupovala řada studentů, kteří dojížděli na Odborného učiliště Výstavby ostravsko karvinských dolů v havířovské městské části Šumbark. Šachty v té době velmi dobře platily a vychovávaly si vlastní kádry včetně toho, že ty nejlepší posílaly na Střední průmyslovou školu hornickou v Ostravě. Nádraží Ostrava Vítkovice, i přes oceňovanou architektonickou hodnotu, nikdy nebylo místem, které by si získalo srdce cestujících.

Možná ale ta chvíle přijde. Když se Fénixovi povedlo povstanout z popela, tak možná i vítkovické nádraží získá moderní tvář a stane se atraktivním místem. Ovšem na to bude potřeba si ještě nejméně rok počkat. Pokud vše půjde podle plánu. Ale jak zaznělo od místní obyvatelky: „Jsme v Česku“.

Související články