Prvotní obavy z Němců
„Přiznám se upřímně, že Mallorka mě nikdy nelákala. Podle mě je turisticky příliš atakovaná, je tam spousta Němců a bude tam draho,“ vyjmenovával jsem důvody, proč se Mallorce vyhnout. Naštěstí se ukázalo, že strach měl velké oči. Mallorka má skutečně v očích německých turistů pevné místo. Každý třetí turista, který Mallorku navštíví, je Němec a nejeden německý důchodce tady tráví celou zimu. Ceny v resortech jsou skutečně přizpůsobené německé peněžence, ale nikdo vás nenutí být v resortu. Naopak, na ulici je ten pravý život.
Jenže i místní, kteří nežijí z německého důchodu, si rádi dopřejí víno v hospůdce a kávu na terásce. Takže problém s cenou se dá snadno vyřešit hledáním místních podniků. Skvělou šunku koupíte na trzích, bagetu v pekařství a víno, na které jsou Španělé tak hrdí, za několik málo eur v samoobsluze.
330 slunných dní v roce
Ať se vydáte na Mallorku téměř kdykoli, budete mít slunečno. Statistika a pravděpodobnost stojí na vaší straně, neboť dlouhodobě má Mallorka 330 slunných dní v roce. Ovšem to je všeobecně známý fakt, proto se na Mallorce usazuje čím dál více cizinců. Zatímco v roce 2019 to bylo podle statistik 306 505 lidí, v roce 2023 číslo stouplo na 249 148. V praxi to znamená, že se častěji domluvíte anglicky nebo německy.
Mallorka má své kouzlo v každém ročním období
Jeďte to Port de Sóller
Abychom eliminovali hlavní turistický nápor, okamžitě po příletu do hlavního města jsme sedli na autobus směr Port de Sóller. Od hlavního města Palma de Mallorca je vzdálen asi 30 kilometrů, leží v horské kotlině, ale má vlastní pláž a historickou tramvaj. Jako výchozí bod na krátké treky i na klidnou koupačku v moři je Port de Sóller ideální.
Kouzelný dědeček s lisem na pomeranče
Velký počet slunných dnů v sobě skrývá jedno riziko. Stále mějte s sebou vodu, při výletech, zejména v horách, ji budete potřebovat. Při jednom z výletů jsme přesně tohle pravidlo podcenili. Při sápání se do jednoho z malých průsmyků nás čekala záchrana v podobě chlápka se slamákem, který na jednoduchém lisu „čepovat“ pomerančovou šťávu přímo z plodů. V tu chvíli to byl jako dědeček z pohádky, který zachránil žíznivého pocestného.
Cena byla sice podobná džusu ve čtyřhvězdičkovém hotelu, nicméně nápoj rozhodně nebyl ředěný. Dodnes nevím, jak to udělal, že i v tom vedru byl příjemně chladný. „Ty jsou snad přímo ze stromu,“ kývnul jsem k nedalekému sadu pomerančovníků.
Galerie na nádraží
Na Mallorce dožil svůj devadesátiletý život univerzální umělec, malíř a sochař, jeden z největších surrealistů, Katalánec Joan Miró. Připomenout si ho můžete v Solléru, kde na nádraží má volně přístupnou galerii. Takže nudné čekání na vlak si lze zpříjemnit kulturním zážitkem. Schválně hledejte na obrazech hvězdu načrtnutou osmi čarami, kterou používal místo podpisu.
Nechte se nalákat na Mallorku tímto videem.
Kruhový hrad
Pokud máte raději dějiny než přírodopis, tak byste neměli minout hrad Bellver stojící zhruba 3 km od hlavního města, tedy v dosahu pěšího výletu, neboť Palma de Mallorca není moc velké hlavní město. Je to jeden z mála kruhových hradů v Evropě. Postaven byl začátkem 14. století za vlády krále Jakuba II. Mallorského a jeho osud je podobný stovkám jiných evropských hradů včetně proslaveného londýnského Toweru.
Nejdříve v něm sídlili panovníci a šlechtici, později se z něj stalo vězení. Mimo jiné i pro urozené hlavy, takže šlo vlastně o „politický kriminál“. Kruhový prostor je obehnaný arkádami, a tak na první dojem spíše než vězení připomíná nějakou letní vzdušnou rezidenci. Ovšem jen do chvíle, než si uvědomíte tloušťku zdí a nedostatek oken, které ne náhodou připomínají střílny. Součástí expozic je i městské muzeum.
