Čeňkova pila je vodácké nástupní místo, zastávka autobusu, rozcestník turistických značek. Jsou tady dvě vodní elektrárny a stánky s občerstvením. Takže ideální bod, odkud vyrazit na šumavský výlet, ať už lodí, nebo po svých.
Hnědá voda není špinavá
Pod Čeňkovu pilou se v nadmořské výšce 627 m stékají Vydra a Křemelná, čímž vzniká podle některých nejkrásnější šumavská řeka – Otava. Hnědé zabarvení vody není způsobené špínou, ale faktem, že se do ní louhují výše položená rašeliniště. Na kamenech vystupujících z vody rostou podivuhodné játrovky, což není paštika, ale zvláštní skupina rostlin.
Ovšem spíše než malých játrovek si pozorný turista všimne cedulky pod vzrostlým smrkem, která oznamuje, že ho zasadil Bedřich Smetana. Celkem tady, uprostřed šumavských hvozdů, měl tento náš hudební skladatel zasadit tři smrky. Kdo zasadil ty tisíce ostatních se neví, ale i v bezprostředním okolí můžete vidět dopady lesnické práce. Stovky suchých stromů sázených v nepřirozené monokultuře, které padly za oběť kůrovcům a klimatické změně.
Na místě, odkud se dříve plavilo dřevo převážně do Dlouhé Vsi, kde se pak zpracovávalo na pile nebo vázalo do vorů, zřídil v polovině 19. století významný pražský podnikatel Čeněk Bubeníček vodní pilu a sklad dřeva. V roce 1908 prošla pila modernizací, která obnášela instalaci tří vodních kol. Dvě z nich poháněla katry pro zpracování různého druhu dřeva, třetí pohánělo dřevoobráběcí stroje.
Podívejte se na vodní elekrárny Vydra a Čeňkova pila.
Žárovky na Vánoce
V roce 1912 byla Čeňkova pila rozhodnutím města Kašperské Hory přebudována na moderní vodní elektrárnu. Strojovna je vybavena horizontální Francisovou turbínou o výkonu 125 koní. Poprvé se elektřinou z Čeňkovy pily rozsvítily žárovky v Kašperských Horách na Štědrý den roku 1912. To znamená, že od rozhodnutí rady města po finální výsledek v podobě dodané energie tehdy stačil necelý rok. Možná by vás napadla otázka, jestli by to dnes, v době počítačů, umělé inteligence a složitých výběrových řízení bylo taky tak rychle. Od roku 1995 je Čeňkova pila technickou národní památkou. Původně se Čeňkova pila jmenovala Bubeníčkova, teprve později se uchytilo pojmenování podle křestního jména.
Kousek výš nad ní je elektrárna Vydra, jejíž stavba byla zahájena v roce 1937, v roce 1939 byla zprovozněna jako průtočná a do úplného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942. Obě elektrárny od sebe dělí přesně 30 let a stojí za to se na ně podívat. Na Vydře se dělají prohlídky uvnitř, Čeňkova elektrárna zase zaujme nadzemním náhonem.
Cestou na Rejštejn
Sklárna Lötz Klášterský Mlýn
Originál láhev ze zaniklé sklárny v Klášterském mlýně
Sklárna v Klášterském Mlýně u Rejštena bývá odborníky považována za nejslavnější českou sklárnu. Secesní irisovaná skla (skla v duhových barvách) ze sklárny v Klášterském Mlýně se stala světově proslulou, firma spolupracovala s předními vídeňskými architekty. Ránu sklárně zasadila velká hospodářská krize i požár sklárny v roce 1930. V roce 1939 firma zanikla. Samotná sklárna fungovala pod různými firmami až do roku 1947.
Pokud se vydáte po červené značce na Rejštějn, budete muset jít část cesty po okraji v sezoně nepříjemně frekventované cesty. Značka na chvíli ustoupí do lesa, kde se vyšplháte na Vyhlídku na Poodří (viz úvodní fotografie). Cestou možná naberete do košíku i nějaké houby.
Na zdejším hřbitově je pohřbena matka a bratr spisovatele Karla Klostermanna. Jednou z teorií vzniku jména Klostermann je zkomolení jména odvozeného od původu v sousedním Klášterském Mlýně - Kloster Mühle. V Klášterském mlýně je i příjemná hospoda, ovšem má jedno „ale“.
„Pokud spěcháte, tak na jídlo budete čekat nejméně 20 minut, možná déle. Před vámi je asi 15 objednávek,“ upozornil nás férově obsluhující personál. Tak jsme si dali jenom pivo, zato s nezvyklým názvem Březí Koza. Pocházelo totiž z pivovaru ve Vlachově Březí.
Zdejší kašna má dnes už nepříliš znatelný znak, na kterém se vyjímá hornický mlátek. Mnohem znatelnější je to na obecním znaku, který tvoří červený štít, v němž je uprostřed napřažená paže horníka v černém rukávu držící v ruce zlaté topůrko se stříbrným mlátkem. Po stranách horníkovy paže jsou volně postavena dvě stříbrná hornická želízka se zlatými topůrky. Prostě zlatá minulost se tady nezapře.
