Supervulkán je typ vulkánu, který dokáže při erupci uvolnit více než 1 000 km³ magmatu. Toba tuto podmínku splnila naprosto excelentně, když před 74 000 lety došlo k erupci o síle 8 stupňů podle indexu výbušnosti sopek (VEI).
Dnešní návštěvníci místa supervulkánu Toba na Sumatře, zde naleznou rozsáhlé vodní plochy. V kaldeře, tedy velké kotlovité prohlubni, která vznikla po vyprázdnění magmatické komory, se nyní nachází největší sopečné jezero na světě.
„Kaldera Toba o rozloze 90 x 30 km2 je vyplněna dešťovou vodou, je to největší jezero vulkanického původu, je v něm zhruba 240 km³ sladké vody s maximální hloubkou asi 505 m,“ píše se na stránkách UNESCO.
Erupce supervulkánu Toba byla největší za posledních 28 milionů let a vytvořila kráter viditelný z vesmíru. Během erupce bylo do atmosféry vyvrženo přibližně 2 800 km³ sopečného popela a lávy, což je o 12 % více, než bylo vyvrženo při poslední erupci Yellowstonu před 2,2 miliony let. Sopečné trosky pokryly části Indonésie, Indie a Indického oceánu až do výšky 15 centimetrů a pravděpodobně způsobily vážné narušení klimatu v mnoha oblastech světa.
Teorie katastrofy Toba
Jedna z teorií o důsledcích erupce předpokládá, že došlo k takzvané sopečné zimě, jež měla za následek vyhubení velké části tehdejších hominidů. Sopečná zima nastává, když popel a sopečné plyny uvolněné do atmosféry částečně blokují sluneční světlo, což vede k poklesu globální teploty. Avšak novější výzkumy zpochybňují myšlenku, že první lidé byli téměř vyhubeni sopečnou zimou způsobenou Tobou. Genetické důkazy sice ukazují na výrazný pokles počtu lidí v této době, ale příčinou mohly být i jiné faktory.
Toto je jezero Toba.
Přizpůsobení se podmínkám
Nedávné studie stále přinášejí zajímavé důkazy o způsobech, jakými se lidé přizpůsobili podmínkám způsobených sopkou. Například studie na archeologickém nalezišti v severozápadní Etiopii zjistila, že skupina raných lidí známá jako Shinfa-Metema 1 se přizpůsobila suchým podmínkám po erupci Toby tím, že změnila svůj jídelníček a začala více konzumovat ryby. Ryby se snadno lovily z mělkých vodních jam, které vznikly v důsledku vysychání řeky Shinfa.
„Důkazy naznačují, že přizpůsobili svůj jídelníček měnící se krajině, přičemž se výrazně zvýšila konzumace ryb, protože během dlouhých období sucha po erupci ubývalo vodních zdrojů. Tato změna stravy spolu s inovativními loveckými technikami, kterou dokládá nález starověkých hrotů šípů,“ vysvětluje Dario Radley v Archeology News.
Jiná studie využívající modelování klimatu naznačuje, že dopady erupce byly výrazně regionální. Na severní polokouli byly následky erupce mnohem tvrdší než na jižní polokouli, což znamená, že erupce měla na vývoj hominidů v Africe jen mírný vliv.
Toba dnes a v budoucnosti
Co je supervulkán
Supervulkán Campi Flegrei
Supervulkán je takový vulkán, který v určitém okamžiku historie uvolnil během erupce více než 1 000 km³ magmatu. Na Zemi se jich vyskytuje kolem dvaceti, nejznámějším je Yellowstone v USA.
Výbuch supervulkánu
Vědci vědí, že Toba vybuchla nejméně dvakrát, jednou před 840 000 lety a podruhé před 74 000 lety. Dnes je klasifikována jako aktivní, ale spící. Nikdo neví, kdy Toba znovu vybuchne, a o supervulkánech, které mohou pospávat mnoho tisíc let, se toho ví jen málo. Nedávná studie předpovídá, že další velká supervulkánová erupce Toby by mohla nastat až za 600 000 let, i když mezitím může dojít k menším erupcím. Navíc se objevují znepokojivé poznatky, že takové erupci by pravděpodobně nepředcházely jasné geologické příznaky. Vědci tedy musí přehodnotit způsob, jakým zkoumají sopky.
Jezero Toba je fascinujícím místem, které nejen že poskytuje nádherné scenérie, ale také nám připomíná sílu přírody a její vliv na historii a vývoj lidstva. Pro mladé zvídavé geology je Toba příkladem toho, jak přírodní katastrofy formují naši planetu a jak jejich studium může odhalit mnoho tajemství minulosti.
