Na Kypru najdeme nespočet svatostánků, ale pouze jeden můžeme nazvat kočičím. Holy Monastery of Saint Nicholas of the Cats patří na ostrově k nejstarším. Jeho osud je spjat se svatou Helenou, která údajně nechala na Kypr přivézt kočky, aby ho zbavily hadů. Kočky mají v klášteře domov dodnes.
Zázrak obrátil Kypr vzhůru nohama
Kypr je ostrovem svatých. Uctívají jich tady tolik, že ani sami Kypřané všechny neznají. Každý ale zná svatou Helenu, oddanou křesťanku, matku císaře Konstantina, který se pod jejím vlivem stal také křesťanem a vydáním Milánského ediktu ukončil jejich pronásledování. Konstantin vyslal v roce 325 n. l. svou matku do Svaté země, aby vyhledala relikvie spojené především s Kristovou smrtí a jeho zmrtvýchvstáním. Její úkol nebyl jednoduchý, císař Hadrián učinil vše pro to, aby na místě po Kristově smrti nezůstalo nic, co by mohlo přitahovat jeho následovníky. Helena ale s pomocí židovského průvodce našla Kristův hrob a poblíž tři kříže, hřebíky a kopí, jímž byl probodnut Ježíšův bok. Helena proslula jako ta, která objevila kříž, na němž byl Ježíš ukřižován. Vyzvala těžce nemocnou ženu, aby se dotkla všech tří křížů, když se dotkla toho posledního, uzdravila se. O pravosti kříže tím bylo rozhodnuto. Na cestě zpět ze své pouti po Svaté zemi ale Helenina loď ztroskotala v kyperských vodách. Předtím se císařovně zdál sen, v němž jí anděl sdělil, aby na Kypru postavila kostely, stejně jako to udělala v Jeruzalémě, a zanechala tu kousky dřeva z Kristova kříže.
Nemilosrdná kočičí armáda
Když Helena vkročila na kyperskou půdu, našla vyprahlou zemi, z níž prchali lidé. Jediné, čeho přibývalo, byli hadi, mnozí jedovatí. Legenda praví, že Helena nechala na ostrov přivézt tisíc koček z Egypta a Palestiny, aby si s hady poradily po svém. Středověký historik Stefan Lusignan, který v roce 1580 napsal knihu věnovanou Kypru, uvedl, že matka císaře Konstantina sehrála v dějinách ostrova významnou roli, prsty měla zřejmě i ve jmenování vévody Kalogerose novým guvernérem Kypru. Roku 327 n. l. ho císař Konstantin pověřil vybudováním kláštera svatého Mikuláše. V době jeho stavby sužovalo ostrov katastrofální sucho a nejvíc byla postižena právě nejjižnější číst Kypru, poloostrov Akrotiri, sídlo nového kláštera zasvěceného svatému Mikuláši, patronovi rybářů a námořníků. Kočky se s vervou ujaly svého poslání a téměř zbavily Akrotiri jedovatých plazů. Z historických dokumentů benátského mnicha víme, že vedly s hady nelítostný boj, z něhož si samy odnesly nejeden šrám. Některým chyběly končetiny, byly slepé nebo vyděšené.
Když zazvoní zvony
Podle středověkých zápisků dostali mniši darem i pozemky v okolí kláštera pod podmínkou, že se budou starat alespoň o sto koček a krmit je dvakrát denně. Legenda praví, že kočky byly vycvičené a reagovaly na zvuk zvonů. Pokud zazvonil jednou, byl to pro ně impuls vyrazit do přírody a lovit hady. Když zazvonil podruhé, věděly, že je čas vrátit se do chrámu ke svým mističkám. Zanedlouho se skutečně podařilo dostat na ostrově hadí populaci pod kontrolu a lidé se začali vracet. Klášter zůstal kočkám spasitelkám věrný po staletí, lidé je podporovali i z mála, co sami měli, rybáři z okolí každoročně věnovali klášteru na den sv. Mikuláše svůj celý úlovek. Samotný klášter musel v minulosti bojovat o svou existenci. V 15. století postihlo oblast ničivé zemětřesení, ani Mikulášův svatostánek nezůstal katastrofy ušetřen. Další ránu přinesl rok 1570, kdy osmanští Turci klášter zničili a mnichy povraždili nebo zotročili. Kočky tak přišly o své lidské ochránce a hadi se vrátili. Uplynulo mnoho vody, než byl roku 1960 kočičí klášter svatého Mikuláše zrenovován, podařilo se zachovat i některé původní architektonické prvky z dob jeho vzniku. Dalším milníkem byl rok 1983, kdy se zde usadily jeptišky a klášter pod jejich pečujícíma rukama opět ožil. S nimi přišli i noví kočičí obyvatelé a od té doby je tu hadů tak akorát. Jako výraz díků byl nejjižnější bod ostrova pojmenován Cape Gata, tedy kočičí mys.
Korona mezi kočkami
Příběh o svaté Heleně, která na Kypr přivedla kočky, ale může být jen krásnou legendou. Francouzský archezoolog Jean-Denis Vigne tvrdí, že kočky žily na ostrově dlouho před tím, než na něj zavítala svatá císařovna. Archeologické vykopávky odhalily, že na Kypru byly kočky domestikovány tisíce let před tím, a dokonce ještě dříve, než zdomácněly ve starověkém Egyptě. Nejstarší kosterní pozůstatky pocházejí z období 9000 až 8600 před Kristem. „Jsme přesvědčeni, že se kočky na Kypr dostaly v té době, kdy se na ostrově začalo pěstovat obilí a jeho zásoby byly pro myši velkým lákadlem,“ říká Vigne.
Již od začátku řecké ekonomické krize se však situace vymyká z rukou. Kvůli omezenému rozpočtu byla vláda nucena ukončit kastrační programy a kočičí populace roste bez jakékoliv regulace. Když v minulém roce zasáhla ostrov epidemie kočičího koronaviru, vypadalo to, že se o problém postará sama příroda. Dramatické zprávy hlásily statisíce úmrtí a bleskové šíření, kterému se nedalo zabránit, vyvolávalo strach a nepříjemné vzpomínky. Jednalo se totiž o nový druh viru, které nejsou jinak kolem Středozemního moře neobvyklé. Tento nový typ měl ve své RNA také příměs viru psího, a proto trvalo, než se s ním veterináři a virologové vypořádali. Nicméně pandemická krize je zatím zažehnána a vláda bude muset najít humánnější způsob, jak si s čtyřnohými spoluobčany poradit.
Kočky dokonce převyšují lidskou populaci na Kypru
Zdroje: science.org, atlasobscura.com
