Smažená slanina a vajíčka po ránu, to je základ anglické snídaně. A zároveň pořádná cholesterolová bomba. Možná je to nezdravé, ale po čertech dobré. Pořádná anglická snídaně má kromě vajec a slaniny obsahovat i jelito, jemuž absurdně říkají black pudding, fazole dušené v rajčatové omáčce, osmažené žampiony, hash, což je trojúhelníková bramborák a pořádnou porci kávy a džusu.
Popularita snídaně přerostla k večeři
„Pokud chcete v Anglii dobře jíst, dávejte si snídaní třikrát denně,“ cituje Benjamin Kuras ve své knize Politika prochází pupkem francouzské gastronomy. Anglie není zrovna kulinářskou velmocí, ale pokud anglické snídaně chválí i Francouzi, tak na nich musí něco být. Anglická snídaně si dokonce získala nejen ve Francii, kde jsou přece jen vůči Angličanům poměrně rezervovaní, ale i jinde ve světě takovou popularitu, že ji v letoviscích nabízejí pod heslem „English Breakfast Served All Day“. Anglickou snídani nabízíme celý den.
Mastná lžíce
Osobně jsem takovou informaci zaznamenal například v letovisku v Kambodži. Samozřejmě musí to být v místech s velkým turistickým ruchem a koncentrací Evropanů a Američanů. Tohle bylo v Siam Repu nedaleké proslulých zřízeni Angkor Wat. Pro našince je pořádná anglická snídaně plnohodnotným obědovým jídlem.
Greasy Spoon, tedy mastná lžíce je podnik, který byste v Británii, pokud skutečně toužíte zažít gurmánskou autenticitu, a nikoliv jen hipsterský úlet ve formě dýňového laté, měli navštívit. Jde o vskutku lidové jídelny, často cílené na řidiče kamionů Zatím fungují a nejsou turistickou atrakcí. Zatímco v Gdaňsku si z podobného podniku udělali Bar turystyczny, Greasy Spoon je hospodská klasika, ale nikoliv pivnice. Spíše jídelna, která je ryze dělnického charakteru, takže michelinské hvězdičky tam nehledejte, ale pořádnou porci jídla ano.
Greasy Spoon není kavárna pro intelektuály či vyznavače konkrétních typů kávy, kde vám kavárník vysvětlí nechutnou kyselost jeho výběrové kávy, aby obhájil nelogickou vysokou cenovou hladinu. Pokud se v Mastné lžíci dáte s někým do řeči, možná zjistíte, jak konzervativní je obyčejný kamioňák (což pokud jste s ním přijeli stopem, tak to víte).
Termín „greasy spoon“ byl poprvé použit v roce 1902 a je běžný v Americe a Velké Británii. Původně se používal spíše jako hanlivý výraz pro označení levné, špinavé nebo nečisté restaurace. Ve skutečnosti může výraz „greasy spoon“ pocházet z 19. století pro označení restaurace nebo místa, které je špinavé, „jako nemytá, mastná lžíce“. Dneu už to není pravda, jde spíše o tradiční až retro záležitost.
Vtipné je, že si server greasyspoon.se rezervovali Švédi. V jejich nabídce je anglická klasika zohledněna, ale přece jen tam najde i takové pochutiny, jako jsou francouzské tousty s banánovým sirupem a pekanovými ořechy. Něco takového krásně komentuje B. Kuras ve své knize: „Britská dělnická třída byla vždy tou nejkonzervativnější složkou společnosti. Ponořená do každodenního života a snah o živobytí, neoblbnutá fantaziemi a utopiemi věčně levicových intelektuálů. A cizáckými pokrmy, které označovala za too bloody tasty čili příliš svinsky chutné.“
Anglická snídaně. Dali byste si?
Pokud se budete potulovat po Anglii a žasnout nad monarchistickými tradicemi, tak navštivte Mastnou lžíci. Oč méně je monarchistická, o to více je tradiční.
