Karlovy Vary prosluly filmovým festivalem a vysokou návštěvností z řad ruských hostů. „Rusové jsou tady pořád, ale dneska mají německé pasy,“ potvrdila obsluha v Národním domě fakt, že rusky mluvící klientela ubyla, ale nezmizela. Ostatně ruské nápisy lákající na zájezdy či do hospod jsou stále důkazem, že mají koho lákat, byť místní ruštinu slyší dlouhodobě dost neradi.
Prameny a Gejzír
Thermal, stejně tak jako Grandhotel Pupp, jsou v bezprostřední blízkosti lázeňské kolonády. Karlovy Vary se díky stovky let trvající lázeňské tradici dostaly až do prestižního seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Zdravotní účinky pití vody z karlovarských zřídel jsou prokázané lékařskými studiemi. K jejich ochutnání nemusíte mít „lázeňské pítko“, byť to vypadá stylově. Postačí jakýkoli hrneček.
Napít se přímo z dlaní se vzhledem k teplotě nedoporučuje, takový Pramen Karla IV. má 64 stupňů Celsia a Tržní pramen je ještě o stupeň teplejší. Faktem je, že díky různému obsahu rozpuštěných minerálů chutná každý pramen trochu jinak. Mlýnský pramen se dokonce prodával v lékárnách.
Kostel Petra a Pavla
Nejčastěji ruštinu uslyšíte v kostele apoštolů Petra a Pavla, protože jde o pravoslavný svatostánek, jeden z nejvýznamnějších u nás. Základní kámen byl položen 1. července 1893 a dnes kostel patří ruské pravoslavné církvi. Chrám byl 9. června 1897 zasvěcen svatým apoštolům Petru a Pavlovi a o rok později byla stavba dokončena. Chrám prošel několika rekonstrukcemi, poslední z nich proběhla v letech 2013 – 2015. Proto vypadá „jako nový“ a stojí za návštěvu.
Pravoslavný chrám s bohatou výzdobou je přístupný v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9:00 do 18:00.
Web města Karlovy Vary
„Nádherně zdobený byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend v letech 1893 - 1898 podle plánů architekta Gustava Wiedermanna z Františkových Lázní. Vzorem stavby se stal byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Pravoslavný chrám s bohatou výzdobou je přístupný v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9:00 do 18:00,“ píše web věnovaný Karlovým Varům.
Podívejte se na Karlovy Vary na videu.
Peníze, které byly pro realizaci projektu potřebné, se podařilo vybrat mezi bohatými Srby a Rusy, kteří měli Karlovy Vary za svou oblíbenou lázeňskou destinaci. Svým dílem přispěla i šlechta. „Vnitřní zařízení kostela tvoří bohatý majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců od malíře Tjurina, vyrobený původně v Kuzněcovu u Tveru pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900, který rozděluje vnitřní prostor kostela,“ dodává další podrobnosti web Památky a příroda Karlovarska.
Dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců byl vyrobený pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900.
Web Památky a příroda Karlovarska
Rozhledna Diana
Na rozhlednu se můžete nechat vyvézt, ale pokud máte jen trochu sportovního ducha, jděte pěšky, převýšení není zas tak strašné. Rozdíl mezi spodní a horní stanicí lanovky je pouhých 167 metrů. Ovšem pokud se chcete nechat vyvézt, platit se dá jak hotovostí v korunách (zahraniční návštěvníci jsou občas překvapeni, že v pokladně neberou eura) nebo kartou. Pokud si chcete dopřát exotický zážitek, hned vedle horní stanice lanovky a čtyřicetimetrové rozhledny se 150 schody, je Motýlí dům. Atrakce, kde máte šanci se setkat a zblízka si vyfotit tropické druhy těchto létajících drahokamů.
Hrad Loket
Hrad Loket je od Karlových Varů kousek, autem k němu dojetede za necelých 20 minut. A vypadá přesně tak, jak si královský hrad představujeme. Mohutný, věže, cimbuří, nad skalním ostrohu nad řekou. Založený byl v první polovině 13. století. S Karlovými Vary má podle legendy přímou souvislost. Král a císař prý při lovecké vyjížďce z Lokte narazil na horké prameny, což dalo vznik lázním Karlovy Vary. Kromě klasických historických sbírek je na loketském hradě vystaven pozůstatek největšího známého meteoritu. Pokud na prohlídku vyrazíte bez průvodce, což se dá, protože exponáty jsou dobře popsané, zaplatíte za dospělého 125 korun, rodinné vstupné je 380.
