Hovězí

Steaky jsou proslulé nejen USA, ale i Argentina, která je v konzumaci hovězího se 46,9 kg na osobu a rok přeborníkem. Amerika je s 37,9 kg až třetí, mezi nimi je totiž poněkud překvapivě africká Zimbamve. Následuje Austrálie, Uzbekistán, Čad a Kanada.

Vepřové

Je jasné, že mezi pojídače prasat patříme i my, ale první místo překvapivě obsadil Hong Kong následovaný Polskem. My jsme až devátí, za námi jsou Němci a před námi Rakušané.

Ovčí a kozí maso

Mongolsko, Island, Bahrain a Turkmenistán, to jsou země na špici žebříčku pojídačů skopového, byť Island coby ostrov má i vysokou spotřebu ryb. Dokonce i velrybu si na tomto ostrovu můžete dopřát. Světu prostě vegetariáni nevládnou.

Kuřata jsou nejčastějším ptačím druhem planety

Někde se z etických a náboženských důvodů nejedí vepři, jinde hovězí, ale na kuřata se takové omezení nevztahuje. Proto je slepice nejčastějším ptačím druhem na Zemi. Narazit na něj můžete všude na světě. Jíme ho ale nejčastěji? Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je kupodivu nejčastěji konzumovaným masem na světě vepřové (36 %), s těsnou ztrátou následuje drůbeží (33 %), hovězí (24 %) a kozí/ovčí (5 %).

Ryby a mořské plody

Vzhledem ke globalizaci obchodu je možné koupit mořské ryby a měkkýše či hlavonožce i v zemích, které moře nemají. Tedy i u nás. Ale nejčerstvější jsou v těch zemích, které jsou mořem buď obklopeny celé, nebo mají velkou délku pobřeží. Takže ideální je třeba Srí Lanka, Filipíny, což jsou ostrovní země. Čím blíže jste moři, tím větší šanci máte na čerstvý úlovek. To platí třeba i pro Francii, Španělsko, Chorvatsko nebo polský Balt. Tamní sledi jsou skutečně excelentní.

Část lidí je ochotná pozřít jen ryby. Podívejte se na přípravu úlovků v divoké přírodě.

Zdroj: Youtube

Vegetariánství ve světě

Vegetariánství je životní styl, který vylučuje konzumaci masa a často i dalších živočišných produktů. Tento způsob stravování je hluboce zakořeněn v kulturách některých národů, zejména v Indii, kde je vegetariánství podporováno náboženstvími jako hinduismus, džinismus a buddhismus. To ale neznamená, že byste v Indii nenarazili na řeznictví.

Indie není stát vegetariánů

V Indii je více než 30 % populace vegetariánská, což je nejvyšší procento na světě. Vegetariánská strava zde zahrnuje širokou škálu luštěnin, obilovin, zeleniny a mléčných produktů. Vegetariánství je v těchto kulturách nejen otázkou výživy, ale také etiky a duchovního zdraví. Viděl jsem porážet kozy i na ulici podřezávat slepice. Vzhledem k posvátnosti krav a nečistému původu vepřového je logicky nejkonzumovanější maso v Indii druběží.

Dokonce se místně, byť velmi výjimečně, dá narazit na řeznictví, kde se prodává hovězí, byť kráva je pro hinduisty posvátná. Jedno takové se provozuje například v Darjeelingu.

Kultury s vysokou konzumací masa

Na druhé straně existují národy, kde je konzumace masa klíčovou součástí jídelníčku a kulturní identity. Bez masa na talíři si svůj život neumí představit. Příkladem jsou Mongolsko a Argentina. V Mongolsku, kde jsou klimatické podmínky drsné a zemědělské možnosti omezené, je maso základním zdrojem výživy. Tradiční mongolská strava zahrnuje velké množství skopového, kozího, koňského a hovězího masa, často konzumovaného v podobě sušeného masa zvaného borts. V Argentině je konzumace hovězího masa téměř národním sportem, s průměrnou roční spotřebou na obyvatele přesahující 50 kilogramů. Argentinské steaky a asado (tradiční barbecue) jsou známé po celém světě svou kvalitou a chutí.

Lidstvo se mění, ale vegetariáni jsou v menšině

Rozdíly v přístupu k vegetariánství a konzumaci masa mezi různými národy často vycházejí z historických, geografických a kulturních faktorů. Zatímco v Indii je vegetariánství podporováno náboženskými přesvědčeními a kulturními tradicemi, v Mongolsku a Argentině je konzumace masa nezbytná kvůli geografickým a ekonomickým podmínkám.

V posledních letech však dochází k posunu i v těchto tradičně masových kulturách. Zdravotní, ekologické a etické důvody vedou stále více lidí po celém světě k přechodu na vegetariánskou nebo veganskou stravu. Tento trend je podporován zlepšující se dostupností rostlinných alternativ masa a rostoucím povědomím o dopadu chovu dobytka na planetu. Přesto jak složení zubního vzorce člověka, tak délka jeho střev jsou důkazem, že evoluce z nás přirozeně vegetariána neudělala.