V noci na 11. září probudila obyvatele Drážďan ze spánku ohlušující rána: most přes Labe Carolabrücke v historické části města se zřítil do řeky. Jako zázrakem nebyl nikdo zraněný, jen o devět minut dříve přejela přes konstrukci tramvaj. Neštěstí jednoho může být štěstí pro jiného, jeden přičinlivý majitel obchodu se suvenýry se chopil příležitosti a sutiny zchátralého mostu prodával.
Autentické záběry ukazují, že most se nezřítil nikterak dramaticky, prostě se jen složil...
Kolik stojí takový kousek mostu?
Podle nabídky internetového obchodu Catapult byly trosky k dispozici ve dvou různých variantách: Malé kameny (čtyři až devět centimetrů) stojí 10 eur a větší 20 eur. Na všech byla připevněna laserem vygravírovaná plaketa a každý malý kousek Carolabrücke měl certifikát pravosti od demoliční společnosti. Potvrzoval fakt, že kusy trosek z místa nehody v Drážďanech někdo jen prostě neposbíral. Naopak, celý projekt byl prý poměrně složitý, od prvního kontaktu s demoliční společností po vyzvednutí trosek a očištění o bahna, které přinesly nedávné záplavy.
Konec přišel rychle
O suvenýry z trosek byl enormní zájem mezi turisty i místními obyvateli, podle prodejce zmizelo všech 200 kamenů z nabídky hned během prvního večera a druhý den před obchodem stáli lidé fronty. Poptávka je obrovská, jenže nyní se zdá, že další možnost koupě unikátního suvenýru nebude. Podle vyjádření demoliční společnosti Centro Umwelttechnik, která má odklízení trosek na starosti, šlo o výjimečnou a jednorázovou akci a další trosky k dispozici nebudou. Materiál má být rozdrcen a bude použit při opravách a stavbách silnic. Most je v majetku města, měla by mu tedy patřit i suť, ovšem nakládání s materiálem má dle smlouvy na starost demoliční firma. Je tedy zcela na jejím rozhodnutí, zda ještě nějaké trosky pro suvenýry uvolní nebo nikoliv. Několik německých médií v té souvislosti připomnělo, že drážďanský starosta Dirk Hilbert nedávno během své návštěvy Vatikánu kus zříceného mostu daroval papeži Františkovi jako poděkování, že při neštěstí nedošlo k žádným zraněním.
Berlínská zeď
Nejde o nikterak nový nápad, je inspirovaný Berlínskou zdí nebo suvenýry ze suti z drážďanského kostela Frauenkirche. Berlínská zeď, která v letech 1961 až 1989 rozdělovala město Berlín, je symbolem studené války a znovusjednocení Německa. Zatímco některé části zůstaly jako památníky a orientační body stát na místě, menší fragmenty byly zpřístupněny k zakoupení. I když s množstvím prodaného betonu do dnešního dne by berlínská zeď bývala musela být násobně delší, než původních 155km. Vlastníte-li dnes autentický kousek z berlínské zdi, máte doma poklad, cena fragmentů stále roste, orientační ceny podle internetu začínají na 200 dolarech za malý kousek a končí někde u asi 5 000 dolarů za velký kus. Původní náklady na stavbu celého monstrózního díla byly odhadovány na asi 16 milionů východoněmeckých marek nebo 3,6 milionu dolarů. Kromě finančních nákladů bylo se stavbou spojené enormní pracovní nasazení, vedení NDR tenkrát povolalo na stavbu 10 000 vojáků a policistů, kteří pracovali podle přísných pracovních plánů, aby co nejdříve dokázali rozdělit město.
Znovupostavená Frauenkirche
Dalším podobným příkladem je drážďanský kostel Frauenkirche, pravděpodobně nejvelkolepější evangelická katedrála na sever od Alp. Tato památka, postavená na podle plánů George Bähra v letech 1726 až 1743, padla za oběť peklu bombardování Drážďan ve dnech 13. a 14. února 1945. Hromada jeho trosek byla téměř 50 let ponechána na místě jako výmluvné připomenutí válečných hrůz. Po znovusjednocení Německa se stal kostel opět symbolem, tentokrát míru, usmíření a sjednocení národa. Unikátní projekt rekonstrukce začal odklízením trosek v lednu 1993, nejprve byla kámen po kameni rozebrána hromada 22 000 metrů krychlových, každý kámen jednotlivě naskenován a změřen. Samotná rekonstrukce začala v květnu 1994, první bohoslužba se konala v létě 1996 v historických katakombách, nad kterým pomalu vyrůstal kostel ve své původní podobě. Každý zachovaný kámen byl díky moderní výpočetní technice při rekonstrukci navrácen na své původní místo.
Než byl kostel 30. října 2005 znovu vysvěcen, spolykala stavba neuvěřitelných 197,7 milionu eur získaných od dárců. Donátoři měli možnost symbolicky si koupit jeden ze stavebních kamenů a drobné, při rekonstrukci nepoužitelné úlomky byly nabízeny k prodeji jako suvenýry samotné, nebo vkusně zakomponované třeba do šperků. I ten nejmenší kamínek tak mohl přispět k monumentálnímu dílu.