Druhá světová válka se stává čím dál vzdálenější minulostí, a tak není divu, že mizí i její přímí pamětníci. Jeden z nich, John Kinsel, zemřel v požehnaném věku 107 let. Narodil se v Cove (Arizona) a žil v navažské komunitě Lukachukai. Jeho jméno pravděpodobně neznáte, stejně jako jazyk, který používal coby indiánský kodér.

Indiánský mariňák

Poté, co Japonci napadli Pearl Harbour (7. prosince 1941 pozn, redakce) jsem nastoupil k mariňákům do základního tábora v San Diegu v roce 1942,“ říká Kinsel na jednom z dochovaných záznamů a dodává, že byl poslán do bojů o Guadalcanal. Po prodělání základního výcviku se stal díky znalosti řeči Navahů kodérem americké armády.

Zjednodušeně řečeno, místo složitě zašifrovaných zpráv posílali Navahové zprávy ve svém jazyce, který byl Japoncům, kterým se jinak dařilo americké kódy luštit, neprolomitelný. Jediný možný způsob, jak se dostat zprávám na kobylku, bylo některého z indiánů zajmout a donutit ho promluvit.

Související články

Kinsel sloužil jako navažský mluvčí a využil své znalosti navažského jazyka k vytvoření nerozluštitelného kódu, který sehrál klíčovou roli při zajištění vítězství amerických sil v Pacifiku během druhé světové války. Jeho odvaha a odhodlání pomohly zachránit nespočet životů a významně přispěly k úsilí armády v jednom z nejtemnějších období historie,“ píše o jeho vojenské angažmá Navajo Times.

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí Johna Kinsela staršího, jednoho z posledních žijících navažských mluvčích kódu. Jeho odkaz dalece přesahuje odkaz válečníka, ale hrdého muže z kmene Navahů, který zachovával hodnoty svého dědictví a zároveň vynikajícím způsobem sloužil své zemi.

Crystalyne Curleyová.

Geniálně jednoduchá šifra

Philip Johnston vyrůstal jako dítě v rezervaci indiánského kmene Navahů v Arizoně, kde se domorodý jazyk naučil. Později mu došlo, že když je jazyk Navahů nesrozumitelný pro bělochy, mohl by být stejně složitý i pro Japonce. V roce 1942 se Johnsonovi podařilo dostat se ke generálmajoru Claytonem B. Vogelovi, jež měl pod svým velením obojživelné síly Pacifické flotily. Johnsonovi se povedlo dokázat, že navažský jazyk je pro předávání zpráv mnohem efektivnější než zakódované depeše. Začal nábor mezi Navahy a prvních 29 navažských mužů nastoupilo do výcviku v květnu 1942. Tato první skupina pak vytvořila kód Navajo v Camp Pendleton v kalifornském Oceanside.

Kód Navajo

Pointou filmu Kód Navajo je smutná skutečnost, že každý kodér měl k ruce svého osobního ochránce, který ho měl v případě přímého ohrožení zajetím zabít, aby se nedostal do rukou Japonců. Zápletka tkví v tom, že se ochránce a kodér nesměli příliš spřátelit, protože zabít kamaráda je mnohem komplikovanější.

Kód vznikl jako přibližně 200 termínů - do konce války se jejich počet zvýšil na více než 600 - a dokázal za 20 sekund sdělit to, co tehdejším kódovacím strojům trvalo 30 minut. Skládala se z domorodých termínů, které byly spojeny s příslušnými vojenskými termíny, jimž se podobaly. Například navažský výraz pro želvu znamenal „tank“ a střemhlavý bombardér byl „chicken hawk“, tedy souborné označení pro několik druhů jestřábů.

Základem bylo přiřadit známá navažská slova k věcem, pro které neměli indiáni vlastní pojmenování (ponorky, bomby, Německo, Velká Británie). Smutné bylo, že po válce patřil "kód Navajo" mezi utajované skutečnosti, a tak se kodérům zprvu nedostalo žádné cti a slávy.

Teprve později byla jejich válečná úloha odtajněna. V roce 1982 vyhlásila vláda USA 14. srpen za Národní den navažských radiotelegrafistů, což bylo jasně vysloveným uznáním. Ovšem největším zadostiučiněním pro Navahy může být fakt, že jejich kód je jedním z mála v dějinách, který nikdy nikdo nerozluštil.

Související články