Winston Churchill si o 13. prosinci 1931 zapsal do deníku: „Nechápu, proč jsem nebyl rozbitý jako skořápka vejce nebo rozdrcený jako angrešt. Myslím, že musím být velmi houževnatý nebo mít velké štěstí, nebo obojí.“ Co se stalo? Na slavné Páté Avenue v New Yorku se chtěl setkat s potenciálními obchodními partnery. Když vystoupil z taxíku, podíval se po anglicku doleva a přehlédl taxík, který ho srazil. Vláčel ho několik metrů na silnici, měl modřiny, vymknuté rameno a odřeniny.

Licence od lékaře

Ještě v nemocnici pak dostal licenci na každodenní konzumaci alkoholu, protože je to „nezbytné pro zotavení z nehody“. Dostal předepsáno neomezené množství, ale nejméně 250 mililitrů alkoholu denně s jídlem. Společnost Winstona Churchilla popisuje svého hlavního hrdinu jako závislého na alkoholu. Historici se dnes nemohou shodnout, zda byl Churchill tzv. vysoce funkčním alkoholikem, který navzdory své závislosti spolehlivě odváděl enormní pracovní zátěž, nebo zda závislost pramenila z jeho depresí, které Churchill vždy popisoval jako svého "černého psa", který mu byl neustále v patách.

Pitný režim

Churchillova denní spotřeba alkoholu byla značná a rituální, po ránu tři whisky se sodou, k obědu láhev šampaňského, po které následoval koňak na trávení. Následovala siesta, pak opět whisky soda a druhá láhev šampaňského a koňak k večeři. V závislosti na pracovní zátěži následovaly další whisky.
K pravidelné konzumaci údajně přišel jako voják v Jižní Africe, protože tamní voda nebyla bez whisky pitelná. Během své kariéry byl opakovaně obviňován z pití alkoholu a nacisté se to během druhé světové války snažili použít diskreditaci tehdejšího premiéra.

Kolik toho Winston Churchill vypil za den? Dodnes se najdou tací, kteří by chtěli napodobit jeho pitný režim, ale neudrží krok

Zdroj: Youtube

Prohibice

Když však Churchill dostal v USA povolení k pití, byla válka je ještě daleko a prohibice téměř u konce. Tento zákon, který byl zaveden v roce 1920, je součástí delší tradice některých států, které zakazovali alkohol z náboženských a sociálních důvodů. S 18. dodatkem se tento zákaz dokonce stal součástí Ústavy Spojených států. Ve skutečnosti však tento zákaz způsobil nárůst násilí a zločinnosti. Výroba a obchod s alkoholem se přesunula na černý trh. Lihovary nelegálně destilovaly vysokoprocentní lihoviny a bujely nelegální hospody a bary. Organizovaný zločin doslova vzkvétal.

Léčba alkoholem

I lékaři si při prohibici přišli na své. Každých deset dní mohli pacientům, kteří byli ochotni zaplatit asi 3 dolary za předpis a další 3 nebo 4 dolary v lékárně, předepsat půl litru alkoholu, píše Smithsonian. V případě licence Winstona Churchilla to byl velmi pravděpodobně tentýž případ. V té době lékaři inzerovali, že každodenní konzumace alkoholu je prospěšná proti rakovině, poruchám trávení a depresím, nebo právě při zotavování z nehod.

Jak si vydělat na cesty...

V každém případě Churchill vzal nehodu jako příležitost k napsání článku, který prodal Daily Mail za 2 500 amerických dolarů. Tyto peníze pak použil na roční cestování, samozřejmě s rozsáhlou zásobou lihovin ve svých zavazadlech.

Výhodná investice

Protože již v roce 1931 Churchill předpokládal, že prohibice nebude trvat dlouho, rozšířil Churchill v následujících letech své kontakty s americkými podnikateli. Jeho pravděpodobně nejslavnějším obchodním partnerem byl Joe Kennedy, zakladatel klanu Kennedyů a otec Johna F. Kennedyho. Jak zjistil časopis Time, Kennedy cestoval do Londýna v září 1933. Churchill investoval do dvou jeho společností, Brooklyn Manhattan Transit a National Distillers Products Corp. O pouhé dva měsíce později padla prohibice a vývoz alkoholu do USA přinesl Churchillovým investicím bohaté výnosy. Poté své akcie prodal s pěkným ziskem. Dokonce ve stáří napsal: „Mohu prohlásit, že jsem od alkoholu získal více, než o kolik mě alkohol připravil.“