Nebezpečný roh
Zpráva o akci, která vytáhla kapitána Richarda Phillipse z rukou somálských pirátů, proletěla světovými médii rychlostí kulky vystřelené z americké útočné pušky M16. Vlastně rychleji. Zatímco úsťová rychlost M16tky je přes 900 m/s, materiál o akci přinesla hlavní světová média takřka současně. K čemu vlastně došlo?
Nebezpečný roh
Adenský záliv a moře u takzvaného „afrického rohu“ je frekventovanou křižovatkou lodních cest. Není proto divu, že od členitého somálského pobřeží vyrážejí na malých člunech skupiny pirátů. Reakcí na časté, a nutno říci, že úspěšné přepady, bylo vyslání vojenských plavidel USA, Číny i EU. Cílem bylo alespoň trochu snížit pravděpodobnost úspěšného pirátského nájezdu.
Jedním z cílů pirátů se na počátku dubna 2009 stala kontejnerová loď MV Maersk Alabama. Plavidlo o délce 155 metrů pod velením amerického kapitána vezlo 17 000 tun potravinové pomoci do chudobou postižených afrických zemí včetně Somálska. Cynik znalý poměrů v Africe by mohl říci, že přejímka zboží proběhla dříve, ale na místo určení (černý trh) se stejně dostane. Dne 8. dubna 2009 se loď nacházela zhruba 240 (některé zdroje udávají 350 - 400) námořních mil od somálského pobřeží.
Potyčka, která během přepadení nastala, vyústila v patovou situaci. Kapitán, jež se později stal americkým hrdinou a týdeník TIME jej zařadil mezi 100 hrdinů dneška, se vydal do rukou Somálců, aby ochránil posádku. V zajetí námořníků zase uvízl jeden z pirátů. Somálci, jimž bylo díky manévrování nákladní lodi převrženo jejich plavidlo, se přesunuli do záchranného člunu Maersk Alabamy. Později se k nim přidal i jejich zajatý spolubojovník.
Původně mělo jít o výměnu kapitána za piráta, ale Somálci svou část dohody nedodrželi a R. Phillips zůstal uvězněný. Do hry se vložili vojáci amerického námořnictva i profesionální vyjednavači FBI. Média po kouscích začala dostávat příběh, kde byly jasně rozdělené role, všichni věděli, kdo jsou ti dobří, kdo zlí a komu je potřeba fandit.
Podívejte se na dramatickou scénu z filmového příběhu kapitána Phillipse.
Umění zabíjet
Ze záchranného člunu Maersk Alabamy vyhrožovali útočníci likvidací svého zajatce, zároveň požadovali 2 miliony dolarů a po krachu vyjednávání se snažili dostat k lodím, jež ovládali další ze somálských mořských zlodějů. Hrozilo nebezpečí z prodlení. Pokud by se kapitán Phillips dostal na území Somálska, byla by jeho záchrana mnohem složitější. Tomu se snažil zabránit přivolaný torpédoborec USS Bainbridge, jež sledoval dráhu člunu. „Jsme v bezpečí a nebojíme se Američanů. Pokud budeme napadeni, budeme se bránit,“ vzkázal po satelitním telefonu jeden z bojovníků agentuře Reuters. Věděl, že se jeho slova dostanou nejen k uším vojákům US NAVY, ale i ke konzumentům médií na celém světě.
Vzkaz měl naznačit, že za případnou smrt kapitána mohou jednotky snažící se o jeho osvobození. Jak napsal New York Times: „Piráti vyhrožovali v případě útoku kapitánovou smrtí a výsledek byl tragikomický. Nejsilnější světové vojenské námořnictvo versus záchranný člun.“ Richard Phillips se sice pokusil o únik skokem do moře, ale v podstatě neměl moc šancí doplavat do bezpečí. Po střelbě, těžko říct, zdali výstražné, či jen špatně mířené, se nechal vytáhnout zpět do záchranného člunu obsazeného jeho vězniteli. Jelikož klasické vyjednávání selhalo, prezident Obama schválil záchrannou akci s použitím síly.
Elitní odstřelovači NAVY SEALS se na padácích snesli do vody nedaleko amerického torpédoborce USS Bainbridge. Od této chvíle přestali Američané tahat za kratší konec. „Odstřelovači umístěni na zádi torpédoborce zpozorovali jednoho z pirátů na můstku. Zároveň další dva ukázali hlavu a ramena. Jeden z pirátů mířil AK47 na kapitánova záda,“ popisoval později situaci viceadmirál William Gortney. Bylo jasné, že podobná „konstelace“ cílů už nemusí nastat. Torpédoborec byl v té chvíli vzdálen od člunu zhruba 30 metrů, což není na zásah nijak velká vzdálenost. Ale všichni museli vystřelit v podstatě současně, zasáhnout napoprvé a střílelo se ve tmě.
Byť je opakování matkou moudrosti, tady by už příležitost pro repete nenastala. Všechny tři střely bezchybně našly svůj cíl v hlavách pirátů. Poslední z nich, devatenáctiletý Abduwali Abdukhadir Muse se vzdal. Několik minut nato už záchranáři zjišťovali rozsah škod a odváželi kapitána k základnímu lékařskému vyšetření. Jeho pětidenní hrdinná anabáze skončila.
A pohádky je konec
Když kpt. Phillips se svou ženou Andreou usedli do béžové sedačky v Oválné pracovně Bílého domu, bylo všem jasné, že kapitánovo „pirátské dobrodružství“ je úplně u konce. Prezident při návštěvě poznamenal, jak on i celá země obdivuje kapitánovu statečnost a jeho odvaha je vzorem pro všechny Američany. Při jiné příležitosti pochválil výcvik i přesnou mušku odstřelovačů, kteří bezchybně zlikvidovali tři somálské piráty.
Zachráněný kapitán Richard Phillips
Příběh má krásně uchopitelnou dějovou linii ne nepodobnou pohádkovému vyprávění se šťastným koncem. Od zlých pirátů, kteří přepadnou hodné obchodníky, přes statečného kapitána, jež nabídne vlastní život za životy posádky, jeho uvěznění (škoda, že nebyl držen v černé věži za devatero horami) a až po osvobození a přijetí panem králem.
Jen akt osvobození nezvládl hloupý Honza, ale speciálně vycvičené síly US NAVY a „pan král Obama“ měl návštěvu statečného kapitána pouze jako jeden z mnoha bodů denního programu. Hrdina se vrátil živý a zdravý domů, loď byla zachráněna a média dostala svůj dobře prodejný příběh. Jen v pozadí zůstaly nezodpovězené otázky. Co se stalo, že se bývalí rybáři jedné z nejchudších zemí světa dostali na takovou finanční a technickou úroveň, aby byli schopni unášet lodě nejmocnější států? Somálsko přitom pořád ohrožuje hrozba hladomoru.
