Většina druhů hadů má pověst samotářských zvířat, nový vědecký výzkum ale přinesl překvapivé výsledky. Tým z Wilfrid Laurier University v Kanadě zjistil, že krajta královská (Python regius) je mnohem společenštější, než se dříve myslelo.
První studie krajt
Dosud se všechny předchozí výzkumy sociálního chování hadů zaměřoval na chřestýše a severoamerické užovky rodu Thamnophis. Důvodů je k tomu několik, oba tyto druhy hadů rodí živá mláďata, tráví pospolu zimu v jeskyních a během aktivního období se také přátelí s jinými hady. Krajty na druhou stranu místo rození mláďat kladou vejce a nehibernují. Pro Morgana Skinnera a jeho kolegy z Wilfrid Laurier University byl tento druh hada dokonalým kandidátem na studium sociálního chování plazů. Výsledky jejich studie, která byla publikována v časopise Behavioral Ecology and Sociobiology podle autorů „zpochybňují mnoho předpokladů o příčinách společenskosti u plazů“.
Podívejte se na různé chování krajty královské
Objekty studie
Pro svůj výzkum Skinner a jeho kolegové umístili na deset dní do velkého terária smíšenou skupinu šesti krajt. Pro každého hada bylo ve výběhu dostatek plastových přístřešků, aby se každý had, pokud by chtěl, mohl schovat do vlastního přístřešku. Dění v teráriu sledoval výzkumný tým nepřetržitě pomocí kamer.
Nejraději pospolu
Ukázalo se, že všech šest hadů se schovávalo společně pod jedním a tím samým přístřeškem, tulili se spokojeně k sobě, a i jinak trávili 60 procent času společně. Vědce samozřejmě zaujalo, proč si hadi vybrali zrovna daný přístřešek a proto ho odstranili. Hadi byli na chvíli rozladěni, ale pak se zase všichni společně schoulili do klubíčka pod jiným přístřeškem.
Opakovaný experiment se stejným výsledkem
O rok později výzkumný tým zopakoval experiment s pěti různými skupinami mladých krajt, ale vzorec chování zůstal stejný. Vědci dvakrát denně hady oddělili od sebe a jednotlivě vypustili na různých místech terária, ale zvířata se pokaždé znovu našla. Hadi očividně dávali přednost ležet naskládaní jeden na druhém a udržovat tělesný kontakt, jako by se k sobě tulili.
Překvapující výsledky
„Úplně mě to ohromilo,“ vyjádřil se Morgan Skinner pro New York Times. Takové chování od krajt nečekal, jsou dokonce společenštější než severoamerické užovky, které překvapivě rády vytváří skupinky a některé konkrétní jedince mají raději než jiné. Krajty se oproti tomu se zjevně nestaraly o to, s kým tráví čas, hlavně že nebyly samy. Skinner vyjádřil obavu, že krajty chované v zajetí jednotlivě tak přicházejí o důležité sociální kontakty.
Druhý nejoblíbenější had
Výzkum sociálního chování hadů je považován za obzvláště obtížný. Žádné zvíře se v zajetí nechová stejně jako ve volné přírodě, řekl New York Times Vladimir Dinets, specialista na sociální chování plazů na univerzitě v Tennessee, který se na studii nepodílel. Výzkum ale přesto považuje za užitečný, zejména pro správný chov krajt v zajetí. Neboť podle studie je tento druh afrického hada považován za druhého nejoblíbenějšího hadího mazlíčka na světě.
Krajta královská
Krajta královská je nádherné zvíře
Krajta královská (Python regius) je menší had z čeledi krajt. Dorůstá 1 až 1,8 metru, váží mezi 1 a 3 kg. Žije ve střední a západní Africe, vyznačuje se krásnou kresbou, malou agresivitou a spíše plachostí, proto je často chována v zajetí.
Sytý hlad je společenský
Výzkumný tým vysvětluje sociální chování krajt tím, že ve volné přírodě tito hadi obvykle konzumují velké porce potravy, pak se po delší dobu nepotřebují krmit a během této doby vyhledávají společnost jiných hadů. To znamená, že nasycení hadi si v tomto období navzájem nekonkurují.
O hadech toho víme málo
Podle Skinnera výsledky ukazují, že se o hadech toho stále ještě málo víme a předpoklad, že hadi jsou samotáři si zjevně zaslouží dalšího zkoumání. I spoluautor studie Noam Miller řekl „Všechny druhy hadů, které jsem kdy studoval, jsou velmi společenské.“ Pokud mají zvířata na výběr, vždy dávají přednost tomu, být ve společnosti dalšího tvora.
