Krásnou dominantou mezi Krušnými horami a Českým středohořím je Doubravská hora s hradem Doubravka, který se tyčí nad Teplicemi. Hrad vybudoval za vlády Vladislava Jagellonského vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Ilburk. Z majetku rodu z Vřesovic se později dostal k pánům z Vchynic, kteří se rozhodli hrad řádně zabezpečit a zahájili výstavbu vnějšího bastionového opevnění.
Pak ale přišla třicetiletá válka, která znamenala pro hrad, i přes důmyslný a ojedinělý systém opevnění opravdovou pohromu. Hrad vyhořel, byl obléhán, odstřelován a několikrát padl do rukou cizích vojsk. Proto byl roku 1655 na příkaz císaře Ferdinanda III. rozbořen. Stejný osud postihlo mnoho českých hradů, Ferdinand III. byl jeden z mála Habsburků, kteří měli vojenské nadání. Přispěl k úspěšným mírovým jednáním, které ukončila třicetiletou válku a obával se, že by se na opuštěných hradech mohli usadit loupeživé bandy bývalých žoldnéřů, kteří byli náhle bez práce.
Romantická hospůdka
Ruiny hradu nad městem dále chátraly až do 19. století, kdy se staly oblíbeným romantickým výletním místem. Tou dobou byl hrad v rukou Clary-Aldringenů, kteří se chopili příležitosti a nechali ruiny přestavět na výletní místo. K malé výletní hospůdce přibyla v prostoru dřívějšího rytířského sálu jídelna, zbytky severní věže byly přizděny do původní výše, zakončeny střechou a věž sloužila jako rozhledna. Když restaurace v roce 1896 vyhořela, byla obnovena v duchu romantizující novogotiky, hledající inspiraci v prostředí rytířských hradů, například interiér restaurace budil dojem hradní síně.
Toto je hrad Doubravka.
Hrad v rukou Svazarmu
Po druhé světové válce hrad přešel do majetku státu a zcela opomíjený rychle chátral. Opět se zdál být jeho osud zpečetěn, ale záchrana přišla i tentokrát. Z poněkud nečekaného místa, v roce 1966 se stal majetkem Svazarmu, neboli Svazu pro spolupráci s armádou.
Konkrétně to byli nadšení radioamatéři, kteří dokázali ocenit výhodnou polohu hradu, a především se s nadšením pustili do záchrany pozůstatků někdejší pevnosti. Na hradě vzniklo „Vysílací a výcvikové středisko 5. základní organizace Svazarmu Doubravka“ a pravděpodobně ještě téhož roku byla na hradě vztyčena první z mnoha antén, které dnes hrad zdobí.
Nejen antény pomáhají hradu přežít
V dnešní době je uživatelem budov Asociace víceúčelových technik sportů a činností, AVZO ČR DOUBRAVKA, která je v podstatě nástupcem dřívějšího Svazarmu. Na hradě má své sídlo, a kromě radioamatérů zastřešuje třeba Modeláře nebo klub Rádiového orientačního běhu. Návštěvníci mohou vystoupat na věž, občerstvit se s místním stánku nebo si prohlídnout soukromou sbírku zbraní.
Různé hradní prostory si lze pronajmout uspořádat na hradě třeba svatbu, v jiných prostorách zkouší místní rocková kapela. Velmi oblíbené jsou společenských a sportovní akce, které ze sdružení často pořádá a nesou se vždy v okouzlující rodinné atmosféře pestrého hradního společenství. Financovat provoz a údržbu hradu se sportovcům daří kromě díky komerčním vysílačům umístěných na hradní věži.
Možnost přespat v nevěstinci
Hrad ale skrývá ještě jednu lahůdku. Budova zvaná Jižní křídlo je poměrně nová a nezajímavá přístavba z dob nedávno minulých. Nicméně v divokých porevolučních letech si ji pronajal turecký podnikatel, který zde chtěl vybudovat nevěstinec. Do díla se pustil s nadšením a zvenku rádoby historická budova dnes díky němu uvnitř skrývá naprosto unikátní výzdobu. Lehké děvy na hrad ovšem nikdy nedorazily, podnikatel hrad opustil, aniž by svůj vysněný byznys uvedl do provozu, pravděpodobně pro nedostatek financí nebo nadšení.
Jeho odkaz tu ovšem přetrvává. Všude na stěnách jsou pitoreskní a bizarní mozaiky z barevných štěrků, lakovaných oblázků a sádrových odlitků s divokou směsicí výjevů rytířských a přímořských. Kolem udatného rytíře na koni plavou labutě, kousek dál vyskakují z vln delfíni, v rohu je lebka a na vše dohlíží hejno mořských panen s lascivním úsměvem a odhaleným, velmi bujným poprsím. Sdružení nabízí v těchto prostorách ubytování a jen procházka po chodbě je zážitkem, který se vepíše na dlouho do paměti.
