Mám známého, říkejme mu třeba Petr, který hrozně toužil po hodinkách prestižní značky, které by zvýšily jeho sociální status. Nakonec si je v Bangkoku koupil. Stály ho rovných 20 dolarů a předcházely se o minutu za 24 hodin. Všem je jasné, že za dvacku, byť v dolarech, si pravé rolexky nekoupíte. „Víš, že je to fejk,“ ptal jsem se ho. „Já to vím, ale ti, kdo je na mně uvidí, to neví.“ V té odpovědi je obsaženo vše.
Museum of Counterfeit Goods
Firma The Tilleke & Gibbins působí v právní oblasti týkající se duševního vlastnictví, a kromě jiného zabavuje padělané zboží. „Jak se sklady plnily falsifikáty, rozhodli se majitelé firmy v roce 1989 vystavit na 400 padělků v muzeu, jehož úkolem je vzdělávání veřejnosti v duševním vlastnictví a ochranných známkách,“ píší J. Foer, D. Thuras a E. Mortonová v knize Atlas Obscura. Muzeum ukazuje problémy, kterým Thajsko čelí při řešení padělků a učí návštěvníky odhalit padělky tím, že ukazuje padělané zboží vedle jejich pravých protějšků.
Existuje na to celá řada triků, které vám průvodci v muzeu odhalí. Padělá se všechno. Od kabelek přes repelenty, ložiska, hodinky, léky až po alkohol, cigarety, motorky a čokoládu. Užitečné je, že muzejní exponáty jsou označeny písmenem F (Fake) pro padělky, které často vypadají stejně jako pravé předměty.
Jsou pravé nebo fejkové?
Jak poznat pravou pašmínu
V oblasti kašmíru jsou velmi populární pašmínové šátky, což je směs hedvábí a velmi hřejivé jemné vlny. Nyní už jsou celosvětově oblíbené a to je důvod, proč jsou široce padělané. „Podívej, já teď zapálím dva kousky látky. Jeden je čistá pašmína, druhá je směs s polyesterem. Čichni si ke kouři, snadno po čichu poznáš, který je který podle smradu pálící se umělé hmoty,“ edukoval mě kdysi indický prodejce. „Jestli něčemu rozhodně nemůžeš věřit, tak je to cedulka s označením původu. Vypárat originál a přišít novou, to u nás dělají děti ve velkém,“ řekl s úsměvem.
Věděl jsem o tom své. Když jsem si na tržišti ve středním Vietnamu kupoval tričko, rovnou se mě zeptali, jakou značku tam chci mít. Lacoste? Nike? Bylo to v ceně.
Podle Davida Lymana, amerického předsedy firmy The Tilleke & Gibbins, je statisticky jeden z každých deseti prodávaných produktů padělek. Samozřejmě se to liší podle typů výrobku, bude rozdíl mezi tričky a kabelkami, které známe i z našich tržnic, a hluboce sofistikovanými výrobky, jako je například tanker nebo letadlo. Lyman Tvrdí, že „prohráváme válku s chamtivostí,“ ovšem otázkou je, zdali náhodou nejde jen o prohru v oblasti PR. Značkové výrobky totiž často nemusí být lepší než neznačkové. Jen mají lepší reklamu.
Podívejte se do muzea plného padělků.
„Nike, Gap, Tesco, C&A, Marks & Spencer a H & M, tedy firmy, které si v Karnátace nechávají šít oblečení, všechny uvedly, že se zavázaly platit zákonnou minimální mzdu,“ píše server Slow Femme.
Praxe, kdy i značkové firmy využívaly levné pracovní síly, včetně té dětské, je obecně známá. Výrobky jsou často extrémně předražené, a tak není divu, že se díky tomu otevírá obrovský prostor pro padělky a šedou ekonomiku. To, co uvidíte v muzeu, je hodně velká sbírka, ale zároveň je to jen náznak skutečného obchodu s padělky.
