Důvodů, proč se výška přílivu liší, je celá řada. Jedním z nich je, že Země není ideální koule, takže vzdálenost od jejího středu není vždy stejná. A navíc je ve hře hustota geologického podloží, která se místně taky zásadně liší. Obojí má vliv na přitažlivost. Navíc se příliv a odliv mění se vzdáleností Měsíce od Země. Ve hře jsou tedy slapové jevy a vzájemná přitažlivost naší planety a jejího souputníka.
Příliv u Mont-Saint Michel
Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. To je důležitá informace ve chvíli, kdy vás příliv odřízne a z poloostrova udělá ostrov. Přesně to se pravidelně děje u francouzského žulového ostrova Le Mont Saint-Michel, na kterém stojí stejnojmenný klášter. Ten buď na žulovém ostrově a vypadá díky okolnímu moři nedobytně, nebo se k němu dá během odlivu dojít po písčité pláži. Fotografové čekají na první variantu, ostrov odrážející se v hladině totiž působí nesmírně romanticky.
Jak vypadá příliv u Mont Saint-Michel? Takto!
„Ostrov Lindisfarne, ležící u břehů severovýchodní Anglie, není ostrovem v pravém slova smyslu. Geografové by ho nazvali přílivovým ostrovem. Když příliv opadne, vynoří se zhruba kilometrová šíje se silnicí. Když hladina stoupne, cesta zase zmizí,“ vysvětluje Zápisník zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu podobnou situaci jako ve Francii. Jen jde o Anglii a shodou okolností i na tomto ostrově vzniklo ve své době důležité opatství a klášter.
Kilometry sucha. Ale jen na chvíli
Pokud je pobřeží ploché a voda ustoupí třeba o 10 metrů výšky, odhalí se obrovské plochy dna. V případě Le Mont Saint-Michal to může být až 10 km. Pokud jste rybář, tak je dobré to vědět, protože vám může loďka zůstat hluboko na suchu nebo být suchou nohou těžce nedostupná. S výškou přílivu musely počítat všechna vyloďující se invazní vojska.
Příliv jako faktor invaze
Pokud by se vojáci vylodili při odlivu, byli by nekrytí na pláži, pokud při přílivu, hladina by skryla případné pasti. Toho například využili nacisté v Normandii, kdy na kůly zaražené do písku pláží umístili miny. Při odlivu sice byly z dálky vidět, ale při přílivu byly skryty těsně pod hladinou a pokud by na ně najel invazní člun, čekalo by ho nepříjemné překvapení.
Hladina moře není stálá
Za lidský život se průměrná hladina moří mění jen nepatrně, v dlouhodobém horizontu kolísala i o stovky metrů. Záleželo na tom, kolik vody bylo zamrzlé v ledovcích. Úplně jiná situace byla v dobách ledových, kdy Euroasie a Amerika byly spojené zamrzlým Beringovým průlivem, což vedlo k migraci zvířat a lidí, a v dobách třetihorních veder, v období zvaném pliocén, kdy byla hladina světových moří v průměru o 16 metrů vyšší, než je tomu dnes. Vědci nalezli důkaz v jeskyni na Mallorce, kde hledali usazeniny a stopy po výšce mořské hladiny v minulosti.