Víte, jak starý je Nil? Neuvěřitelných 30 milionů let. Pyramidy a lidé jsou jen zlomkem jeho historie. Vědci bádají, jak je možné, že se Nil udržel na svém místě tak dlouho. Vysvětlení přinesla počítačová simulace ukazující Afriku před 40 miliony lety.
Starověký Egypt mnozí považují za kolébku civilizace a starověcí Egypťané Staří vnímali Nil za zdroj a matku veškerého života. Stabilní severní cesta řeky vyživovala úrodná údolí severovýchodní Afriky po miliony let a formovala tak směr lidské civilizace. Nebýt pravidelných záplav přinášející úrodné sedimenty by se historie lidstva pravděpodobně vyvíjela poněkud jinak. Jenže kde se Nil vůbec vzal?
V minulosti se uvádělo, že Nil je nejdelší řekou světa, ovšem přesnější měření ukázala, že prvenství patří Amazonce. Nil je ale zřejmě jednou z nejstarších řek. Za jeho vznik může vulkanický zdvih náhorních plošin v Etiopii, který změnil tok řek a hydrologické poměry. Původně se uvádělo, že Nil je starý „pouhých“ 6 milionů let. Jenže rozbor sedimentů, topografické mapování a počítačový model ukazují změny krajiny za posledních 40 milionů let stáří Nilu zhruba šestinásobně prodloužil.
Neměnná cesta Nilu však byla vědce geologickou záhadou, protože dlouhověké řeky se obvykle v průběhu času pohybují. Krásně je to vidět na geologické historii velkých českých řek z nich některé za stejnou dobu buď úplně změnily své řečiště či dokonce obrátily směr toku.
Nil se stal hlavní řekou asi před 31 miliony let
Lucas Joel. New Scientist
Etiopská tektonika
„Počítačový model naznačoval, že horký magmatický plášť pravděpodobně vedl k vylití lávy, která vytvořila Etiopskou vysočinu, a zároveň aktivoval dopravní pás v plášti, který přetrvává dodnes,“ píše Eleanor Imster na serveru Earth Sky. Jde o to, že oblast je stále tektonicky aktivní. Nová studie naznačuje, že řeka by už pradávno změnila kurs na západ, nebýt pohybu horniny v hlubokém zemském plášti. Kombinací sil a tepelných proudů došlo k tomu, že se tok Nilu po desítky milionů let nezměnil, což vedlo mimo jiné i ke vzniku civilizace na jeho březích. Zjednodušeně řečeno, když se etiopská náhorní plošina zvedla, tak zůstala ve své výšce po miliony let, což udávalo Nilu jeho směr.
Prozkoumejte Nil během tří minut.
Bez Nilu by nebylo Egypta
Naprostá většina Egypťanů, plných 97 %, žije v pásu kolem Nilu širokém 15 – 20 km. Není náhodou, že i proslavená Chufuvova pyramida leží pouhých 9 km od řeky. Důvodem byla nejen snadnější doprava stavebního materiálu po vodě, ale i fakt, že Nil byl prostě posvátný a uctívaný. Postavit pyramidu přímo na břehu by sice mohlo být hezké, ale vzhledem k záplavám a nestabilnímu podloží těžké, ne-li nemožné. Starověcí Egypťané sice neměli tušení o tom, jak dlouho už řeka existuje, protože pro ně byla na svém místě „odjakživa“. Voda v Africe bezesporu znamená život.
Spory o vodu
Pokud státy v horní části povodí zadrží nilskou vodu ve formě přehrad a zvýšeného odběru, tak ty níže po toku se mohou dostat do existencionálních potíží. Asuánská přehrada představuje jedno z největších vodních děl na světě. Vodní plocha je dlouhá téměř 500 kilometrů a zasahuje až do sousedního Súdánu.
Na Modrém Nilu staví obří přehradu Etiopie, která chce s její pomocí získat elektřinu. Po dokončení se bude jednat o největší vodní nádrž a vodní elektrárnu v Africe. To se samozřejmě nelíbí Egyptu, který pak musel čelit nedostatku vody. Není divu, že před časem sáhl i k výhružkám Vody Nilu byly u vzniku lidské civilizace v Africe. A možná budou vody stejné řeky svědkem bojů o tento v Africe nenahraditelný zdroj. Pro Egypt je totiž Nil stále základním zdrojem života.
