Dříve než ochutnáte Kocoura, což je pivo čepované hned vedle levínského svatostánku, podívejme se na Levínského kocoura, což je kamenný útvar umístěný v kostele Povýšení svatého Kříže.

Kocour nebo lvice

Replika kočičí hlavy je nade dveřmi do hospody, takže pokud se vám nechce do kostela, ale do výčepu, o kocoura nepřijdete. Zvláštní je, že se přesně neví, jestli skutečně jde o kocoura nebo naopak o lvici, která mohla být ve znaku zaniklého hradu ze 13. století, jehož ruiny stojí kousek nad náměstíčkem. „Charakteristická zvonice levínská, do daleka viditelná, vystavěna byla r.1699 částečně ze zbytků prastarého hradu, jehož zbytky ještě dnes jsou viditelné,“ udávají webové stránky obce.

Zvláštní je, že se neví, kdo levínský hrad postavil, nicméně patří k nejstarším českým zděným hradům. Zatímco hrad, ze kterého toho moc nezbylo, se dá přehlédnout snadno, kostel s kopulí o průměru 25 nepřehlédnete. Tvoří ústřední bod a dominantu obce, která má sice ve znaku českého lva a městské hradby, ale mnohem logičtější by byla keramická pec nebo hrnec.

Zvonice

Kupole svatostánku strhne pozornost až když jste v obci, zdálky je mnohem nápadnější zvonice nad ní na kopci zvaném Turmberg. Ovšem pokud můžeme radit, nepřibližujte se k ní za bouřky. Proslula totiž celou řadou úmrtí, kdy do ní nebo bezprostředního okolí udeřil blesk, což sebou neslo oběti na lidských životech. Zvonice byla nejspíš postavena ze zbytků hradu, jde totiž o nejbližší skládku stavebního materiálu a byl by hřích ji nevyužít.

Obec hrnčířů

V literatuře se můžete dočíst, že Levín je proslavený stovky let dlouhou tradicí, která zde vznikla díky kvalitním hrnčířským jílům. Jenže samotná obec uvádí, že zdejší jíly nebyly úplně ideální a skutečně kvalitní hlína se dovážela ze Saska. I přes požáry, kterým padly za oběť hrnčířské pece, se tradice zachovala a dnes nejen, že se v obci dělá kvalitní keramika, ale pořádají se i vzdělávací akce a keramické trhy.

Zdejší středověká neglazovaná keramika 14. a 15. století se vyznačovala jednoduchým červeným dekorem. Později, hlavně v 17. a 18. století se pak používal vzor malovaný bílou engobou, tedy neglazovaným povlakem, opatřeným průhlednou glazurou. Díky historické tradici jsou v Levíně k nalezení historické keramické střepy podobné těm, které vidíte na úvodní fotce.

Podívejte se na Levín.

Zdroj: Youtube

Součástí pravidelných akcí jsou i výstavy v galerii Vzadu, která patří ke keramickému U. Mě. patřící keramičce Aleně Šumové. Aktuálně tam probíhá výstava prapodivných stvoření od Cyrila Kubešky. Výstava má název Co odchází z nocí.

Páni kluci z Levína

Obec Levín se kromě jiného i stala lokací, kde se natáčel rodinný film režisérky Věry Plívové-Šimkové. Ta zde v roce 1975 natáčela svůj dětský film Páni kluci, k němuž napsal scénář Vít Olmer. Film inspirovaný knihou Dobrodružství Toma Sawyera od Marka Twaina, se odehrává v roce 1901 a hlavními hrdiny jsou tři nerozluční kamarádi Tomáš, Jožka a tulák Hubert, kteří nafingují vlastní smrt, aby si mohli užívat života. Byť jde o film z minulého století, nadčasovost dětských her a klučičího smyslu pro spravedlnost na jedné straně, a drobné lumpárny na druhé, rozesmívají diváky dodnes.

V údolí pod Levínem vznikly v první třetině 19. století klimatické lázně Levíň-Jeleč na území Horní Vysoké. Založil je František Kittel, syn levínského lékáře z rodiny „Severočeského Fausta“, J. A. E. Kittela z Tanvaldu. Roku 1839 prodal lázně doktoru Mayerovi, za něhož dosáhly velkého rozmachu a konkurovaly Jeseníku, což už je opravdu významný úspěch. Základem byly čtyři prameny určené k pitným kúrám. V letech 1850 až 1860 se dokonce provozovala dostavníková přeprava od bohušovického nádraží. Po bitvě roku 1866 se tam léčilo hlavně vojsko.

Mauzoleum

Pokud se chcete porozhlédnout po okolí, přece jen se bavíme o výletování, tak zhruba 1,5 km od Levína se nachází zvláštní stavba. Nad osadou Hradec u obce Srdcov stojí mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla. Nechal ho pro svou rodinu postavit poslední majitel liběšicého panství Josef Edler Schroll. Bylo nejen hrobkou, ale i neveřejnou kaplí, kterou se svolením papežské kurie vysvětil 14. listopadu 1901 levínský farář. Původní střecha byla krásně měděná a svítila do dálky, ale později byla nahrazena eternitem. Dalších 7 km po turistických značkách je to do historického Úštěka, kde je jak vlakové, tak autobusové spojení.

Související články