Jmenuje se Řetízkárna, přestože dnes už je tam řetízek jediný. Leží vzdušnou čarou 1, 5 km od Jáchymova. Co je vlastně zač ruina zvláštní budovy, která má pod neexistujícím stropem kovové traverzy s divnými kolečky? V budoucnu se má stát místem setkávání, dnes je spíš připomínkou komunistického lágru. Řetízkárna je to jediné, co z tábora zbylo, na pozemku dnes stojí chatová kolonie.

Proč řetízkárna

Nejprve je potřeba vysvětlit základní princip hornické šatny. Stejný byl v uranových dolech na Jáchymovsku i v uhelných dolech na ostravsko-karvinském revíru. Hornické montérky (fáračky na Ostravsku, fáráky na Jáchymovsku) i gumáky se zavěšovaly na háčky, které se daly na řetízcích spustit od stropu. Horník po příchodu do práce si řetízek s pracovním oděvem spustil a převlékl se do něj, po práci zase špinavé a propocené věci svlékl a vytáhl na řetízku pod strop.

Uprostřed lesů, tisíc metrů nadmořské výšky, přivítal nás tábor a za námi zavřela se velká, ostnatými dráty vypletená vrata. Prvé domnění a prvý pohled, zvláště těch, kteří před několika léty prošli německými koncentráky, bylo: Tak jsme zase v pekle utrpení.

Josef Kulhavý, politický vezeň

Takový systém měl hned několik výhod. Šetřil místem, nebylo potřeba skříněk a pod stropem na vzduchu vlhké věci rychleji vyschly, čímž se mimo jiné zabraňovalo zatuchlosti a snižovala se rychlost tvorby plísní.

Z Rovnosti zůstala jen Řetízkárna


Tábor Rovnost byl jedním z nejtvrdších komunistických uranových dolů, kde si své tresty odpykávali političtí vězni. Hloubkou více než 707 metrů byl nejhlubším dolem jáchymovského revíru. Jméno Rovnost získal až po roce 1945, a šlo o poněkud zvrácený komunistický smysl pro humor ve zřízení, kde si všichni byli rovni, ale někteří byli rovnější. Původní název Wegner podle geologa a mineraloga Abrahama Wegnera měl mnohem větší logiku.

Ještě před komunisty odsouzenými politickými vězni tady uranovou rudu dobývali francouzští a sovětští váleční zajatci. Po válce se jáchymovské doly staly strategickou oblastí pro těžbu uranu pro sovětský jaderný program.

Často se mluví o tom, jak se v současnosti krade. Ne, že by se nekradlo, ale se stavem z let 1948 – 1961 se to absolutně nedá srovnat. Tehdy se vyvezlo tolik uranové rudy, že by to zaplatilo 17 tehdejších státních rozpočtů,“ říká Štěpán Javůrek, ředitel destinační agentury, který se o historii oblasti dlouhodobě a intenzivně zajímá.

Podle některých zdrojů první sovětská jaderná bomba obsahovala právě jáchymovský uran. Pracovně nápravný tábor Rovnost II., který stál na haldě hlušiny, byl zrušen na Jáchymovsku až jako poslední. Došlo k tomu v roce 1991. „Řetízkárna je jedním z posledních autentických pozůstatků uranové horečky 50. let 20. století,“ píše se na výstavním panelu umístěným v prostorách bývalé šatny.

Dvořák zvaný Paleček

Vězni nesměli znát skutečná jména dozorců, neboť panovaly obavy z toho, že by se po propuštění mohli mstít. Jeden z velitelů tábora byl znám pod jménem Albín Dvořák, ale dostal od vězňů pro svou nevelkou postavu přezdívku Paleček. Neuvěřitelnou shodou náhod bylo jeho skutečné jméno František Paleček. Patřil mezi lidi s až sadistickými sklony. Rád vězně šikanoval a bil, dokonce si od nich nechal postavit malou maketu hradu, která dodnes stojí v těsné blízkosti Řetízkárny.

Po smrti Stalina a Gottwalda zažádal o přeložení do Prahy, kde dál postupoval v hierarchii stranických kádrů. Přestože byl později vyšetřován v souvislosti s týráním vězňů, nikdy nebyl odsouzen. Vzhledem k tomu, že zemřel 4. května 1975 v Praze, nemělo smysl jeho jednání znovu po změně poměrů otevírat. Smrt ho potrestala sama, zemřel ve věku 55 let.

Související články