Zlato má stále svou hodnotu, stalo se synonymem něčeho vzácného, drahého a stálého. Zlato se vždycky dá prodat. Jenže v současném světě jsou stále dražší a vzácnější mnohem nenápadnější prvky než zlato. Leccos naznačují politické tanečky kolem českých zásob lithia nebo obrovské čínské nákupy pozemků obsahujících vzácné zeminy. Bez lithia nevyrobíte baterie do aut, bez prvků ze vzácných zemin nastanou komplikace při výrobě mobilních telefonů.

Kobalt, lithium a červená hlína

Lithium

Jedná se o velmi lehký a měkký kov, který lze krájet nožem. Dobře vede elektrický proud a teplo. Lithium má nejmenší hustotu ze všech pevných prvků, je lehčí než voda a petrolej. S vodou však reaguje, v petroleji se uchovává. Ve srovnání s ostatními kovy má lithium poměrně nízké teploty tání a varu.  Zdroj: wikipedie

Geologové odhalili pod mořským dnem prostor, který se ukázal být potopeným ostrovem. Jak se něco takového pozná, když na něm nejsou žádné budovy či znatelné zásahy lidské ruky? Podle hlíny. Podvodní vozítka prostor vyfotografovala a následně byly provedeny vrty. „Mapování autonomních podvodních vozidel (AUV) západního Rio Grande Rise (RGR), jižního Atlantiku a následné zkoumání a fotografování horizontálních lávových proudů exponovaných v téměř vertikálních zlomových srázech, ukázalo výskyt červených jílů, zvětralých vulkanických vrcholů zachycených mezi po sobě jdoucími alkalickými lávovými proudy,“ napsal respektovaný odborný magazín Scientific Report. Přeloženo do laické mluvy to znamená, že podobný typ jílů, tedy hlíny, pod vodou nevzniká, ale je typický pro zvětrávání nad hladinou v tropickém klimatu. Lávové proudy jsou důkazem, že jde o zvětrávání lávových hornin a okolo byly aktivní sopky. Zbývá jen upřesnit dobu, kdy k tomu došlo, tedy kdy byl ostrov nad mořskou hladinou. Odborníci odhadují věk, kdy jíly vznikaly, na dobu před 30 - 40 miliony let.

Předchozí výzkum také odhalil, že ponořený ostrov je bohatý na cenné minerály, jako je kobalt, lithium a nikl, a také na vysoce ceněné prvky vzácných zemin, jako je telur. Vzhledem k tomu, že tyto materiály jsou klíčovými součástmi nových technologií vedoucích k přechodu od fosilních paliv, je pochopitelně velký zájem o těžbu přírodního bohatství,“ napsal Benjamin Taub v IFL Science Magazine.

Podmořské hlubiny skrývají nejen minerály, ale i tajuplný, leč krásný život.

Zdroj: Youtube

Brazílie by ráda dno

Nově zkoumaný prostor může mít velmi výhodné komerční využití. Jenže se nachází se v mezinárodních vodách, horský hřeben v současné době podléhá Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno. Brazilská vláda sice požádala o legální rozšíření vlastního kontinentálního šelfu tak, aby zahrnoval zmiňovanou oblast, ale ve skutečnosti má taková žádost extrémně malou šanci na schválení. Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) stanoví jasná pravidla. Jedno z nich striktně praví, že žádný národ nesmí vlastnit více než 200 námořních mil mořského území za svým pobřežím. Pokud by Brazílii žádost prošla, nejspíš by se strhla lavina podobných žádostí a došlo by v rámci mořského práva a využívání oceánů k obrovským zmatkům. Na druhou stranu se není čemu divit, že to Brazílie zkusila. Co kdyby někdo udělal chybu a žádost schválil.

Zdroj: IFL Science, Scientific Report