Jen pro pány
Pokud jste někdy pohlédli dovnitř veřejných pánských záchodů (pro dámy se tam nic nenabízí) v parku před pražským Hlavním nádražím, asi tušíte, že nejde o nic hezkého. Kovová spirála s pisoárem postavená tak, aby byly vidět nohy. Tedy aby na první pohled bylo jasné, kdy je obsazeno. V Lisabonu, na extrémně frekventovaném místě pod hradem, šli ještě dál. V místě, kde denně projdou tisíce turistů, je označený čurací růžek.
Čurací koutek
Doslova! Kovovým paravánem sahajícím po kolena je zastíněný růžek, který by měl zakrývat od kolen nahoru mužskou postavu, která si potřebuje ulevit. Pokud by si tam dřepla dáma, její intimní partie se ocitnou přesně v nezakrytém prostoru. Nápis „urinal“ a symbol močícího chlapečka jasně říká, komu a k čemu je místo určené. Pravdou je, že chlap, který to místo využije, musí být v opravdové nouzi, protože kolem je spousta restaurací, kde si můžete zajít na kafe nebo pivo a přitom si „odskočit“. Lidská moč je agresivní a podle toho onen plácek, respektive omítka na zdi, vypadá.
Historický výtah
Stát frontu na výtah, to je něco, co u nás zažijete opravdu málokdy. V Lisabonu je to běžné. Ovšem jen u jednoho konkrétního výtahu, který spojuje níže položenou čtvrť Baixa s ulicí Largo do Carmo položenou o desítky metrů výše. Jízda, která trvá jen několik desítek vteřin, ale stojí 6 eura, což není žádná láce. Ovšem neplatíte za cestu výtahem, ale za zážitek a použití historického stroje, který je sice dnes elektrifikován, ale původně fungoval na parní stroj.
Historický výtah v Lisabonu vytvořil žák Gustava Eiffela
Jednosměrnou jízdenku nelze koupit, cena 6 euro je na cestu nahoru a zpět, či naopak. Nahoře se vám dostane krásných výhledů. Výtah provozovaný společností Carris je součástí hromadné dopravy (byť lístek si musíte koupit zvlášť) a proto má, podobně třeba jako tramvaje, své číslo linky. Jezdí tedy coby linka 54E a na internetu jsou uvedeny přesné časy odjezdů. Jenže nepočítejte s tím, že přijdete, koupíte si lístek a odjedete. Ve špičce, zejména té turistické víkendové, tam stojí i hodinová fronta.
Financování projektu poskytl královský dvůr a první den otevření, 10. července 1902, se prodalo neuvěřitelných 3 000 jízdenek bez ohledu na to, že ten den bylo extrémní počasí plné prudkých bouřek. „Původní výtah byl poháněn obřím parním strojem, ale v roce 1907 byl přestavěn na mnohem bezpečnější a čistší elektrický motor, kterým je poháněn dodnes,“ píše společnost Carris Corporation, která ho dnes provozuje. Raul Mesnier de Posnard, který ho navrhl, byl žákem Gustava Eiffela.
Korkové kšiltovky a peněženky
Portugalsko je známé jako země vína, ostatně proslavené portské pochází právě odtud. S tím souvisí i pěstování korkových dubů (Qurcus suber), a to nejen na korkové špunty, které tento druh proslavily nejvíce, ale i na celou řadu dalších předmětů. Co všechno se dá dělat z korkové kůry? To postřehnete ve stáncích po celém Lisabonu.
Korkové peněženky a kabelky
Když si jedna z českých turistek prohlížela korkovou pohlednici, na které byl obrázek ikonické tramvaje č. 28, poznamenala: „To by mě zajímalo, jestli tohle dojde.“ V hlase byla cítit jistá nedůvěra vůči České poště. Kromě korkových kšiltovek tu můžete pořídit i korkové peněženky, dámské kabelky nebo podložky pod horké talíře a šálky. A v neposlední řadě nabízejí specializované prodejny i korkové obložení stěn. Mně osobně přišla nejpraktičtější korková nástěnka.
Zdroje: Elevator Sta. Justa, Lisabon,
