Jmenuje se Vasuki indicus. Druhové jméno odkazuje na subkontinent, na kterém byl objevený a rodové Vasuki zase na mýtického hada z hinduistického panteonu. V hinduistické ikonografii je obvykle zobrazován, jak se svíjí kolem krku Šivy, který mu podle pověsti požehnal a nosil ho jako ozdobu.
Hadí obři
Ještě donedávna byl králem mezi hady, alespoň co se délky týče, Titanoboa. Pokud v názvu slyšíte Titán (mohutný, gigant) a anglické označení pro hroznýše (boa), tak slyšíte správně. Titanoboa byl doposud nejdelší had, který kdy byl paleontology objeven. Jenže Vasuki indicus s předpokládanou délkou až 15 m jeho pozice reálně ohrožuje.
„V této práci podáváme zprávu o nálezu fosilií představujících část páteře obřího hada z raně středoeocénní (47 mil. let) lignitové sukcese v Kutchi v západní Indii. Odhadovaná délka těla ~ 11-15 m činí z tohoto nového taxonu největšího známého madtsoiidního hada, kterému se dařilo v teplém geologickém intervalu s průměrnou teplotou odhadovanou na ~ 28 °C,“ hlásí Debait Datta a Sunil Bajpai ve studii, kterou uveřejnil prestižní Scientific Report.
Podívejte se na filmovou představu hadího obra.
Šířil se dál
Zajímavé je, že druh žil zhruba v době, kdy samostatný indický subkontinent narazil do Asie. Kromě toho, že tím započalo vrásnění Himálají, tak se Vasukimu otevřely obrovské možnosti dalšího šíření. Jeho evoluční potomci se tak dostali až do jižní Eurasie. Ovšem není důvod se obávat hadů jako z hollywoodských akčních trháků. Vasuki vyhynul. Známý je díky 27 obratlům nalezeným v hnědouhelném dole v západoindickém státu Gujarat.
Odhady délky
Vzhledem k tomu, že kostra nebyla nalezena celá, dokonce se nenašla ani lebka, museli vědci délku hada vypočítat podle rozměrů obratlů. To se porovnává i s dodnes žijícími obřími anakondami. Těžební oblast, kde byly původně hadí obratle nalezeny, je dnes suchá a prašná, ale před 50 miliony lety šlo o bažinatý prostor kypící životem. S největší pravděpodobností se nejedná o typicky vodního hada, jako jsou mořští vodnáři a vlnožilové, ale polovodního, jako je třeba zmiňovaná anakonda. Vasuki žil v bažinách, kde se mohl živit krokodýly a želvami.
Bezesporu si občas zpestřil jídelníček i nějakou z velkých ryb. Voda, která mu nadlehčovala tělo, mu zároveň usnadňovala pohyb a pomáhala mu se rychle, ale zároveň nepozorovaně, přiblížit se ke kořisti. Podle vědeckého novináře Toma Halla nebyly v dané formaci nalezeny žádné fosilie čistě suchozemských obratlovců, což by naznačovalo, že musel lovit ve vodě.
Obratle Vasuki indicus
„Možným důvodem jeho velké velikosti by mohly být srovnatelně vyšší průměrné roční teploty v historii Země než dnes. Vzhledem k tomu, že hadi jsou poikilotermní, jejich tělesné teploty jsou závislé na teplotě okolního prostředí, které zase řídí jejich tělesnou velikost. Vyšší okolní teplota proto může podporovat hady s velkými tělesnými rozměry,“ vysvětlili Datta a Bajpai.
Stará novinka
Kosti byly nalezeny už v roce 2004, ale teprve o dvacet let později se ukázalo, že jde o hada. Do té doby se předpokládalo, že se jedná o nějaký druh krokodýla. „Ale když jsme začali odstraňovat sediment kolem fosilií, začali jsme zjišťovat, že mají některé anatomické rysy, které ve skutečnosti nebyly krokodýlí a místo toho se podobaly hadům," nechal se slyšet Debait Datta, jeden z autor studie, který se na fosilní vzorky detailně zaměřil.
