Kousek za slovinskými hranicemi leží město Terst. Nohama sice stojíte v Itálii, ve vzduchu cítíte vůni moře a pozorujete lidi v kavárnách, jak vehementně gestikulují u svého šálku kávy, přesto je to trochu jiná Itálie. Terst nebo po italsku Trieste býval největším přístavem Rakouska - Uherska a kromě zboží tudy prošla řada lidských osudů.
V italském městě Trest se pojí kultury jižní, balkánské i střední Evropy.
Když kráčíte po náměstí Piazza Unità d´Italia, které je srdcem města, chvílemi nevíte, zda jste se neocitli ve Vídni a když se podíváte směrem k vodě, máte benátské déjà vu. O podobu města se zasloužila Marie Terezie, která zahájila výstavbu moderního centra nazývaného Borga Teresiana, jemuž dominuje neoklasicistní architektura. Terst byl v 19. století nejdůležitějším přístavem habsburské monarchie a tak měl také vypadat, svého času zastínil ve své důležitosti i Benátky.
Tam, kde planoucí geny se mísí
Ptám se Francesky, průvodkyně a rodačky z Terstu, jak by své město definovala? Stačí jí jediné slovo. „Směsice.“ Terst je součástí regionu Furlandsko – Julské Benátsko a tato oblast odpradávna tvořila most mezi Středomořím a střední Evropou. Svůj otisk zde zanechalo mnoho národů, dobyvační Římané, Hunové, Gótové, po Benátské republice přišla napoleonská Francie a po ní Habsburkové.
Nad městem se tyčí unikátní Vítězný maják, který byl jako poděkování postaven po první světové válce.
Poloha Terstu ležícího na hranici mezi latinským a slovanským světem byla vždy náchylná k agresi a politickým extrémům. Za první světové války se u Carsa odehrály jedny z nejtěžších bojů, během druhé světové války pak zde byl založen Risiera di San Sabba - jediný koncentrační tábor v celé Itálii a v 19. století se Terst stal kolébkou iredentismu – italského národnostního hnutí, jehož cílem bylo získat rakouské území v okolí Terstu pro Itálii.
Iredentismus - touha uchvacovat
Vlajka Cispadanské republiky, která byla první italskou trikolórou přijatou suverénním italským státem (1797).
Iredentismus se ,,oficiálně" poprvé objevil v Itálii na přelomu 19. a 20. století. Zde také vzniklo jméno, které je odvozené od slova ,,irredento", tedy ,,nevykoupený." Týkalo se to oblastí Švýcarka a Rakouska-Uherska s italsky mluvícími obyvateli, na které si nově vzniklý italský stát dělal nároky. Své právo stavěl na chaotických emotivně zabarvených argumentech, s jakými se protistraně těžce pracuje.
Iredentismus prosazuje víru v navrácení ,,původního" území a obnovení supervelmoci. Často je to spojováno s vydíráním válkou, popřípadě příslibem míru. Zní povědomě?
Kromě požadavků na česká území ze strany nacistického Německa, nás iredentismus přímo ovlivnil při konfliktu s Polskem, které vyžadovalo připojení Těšínska na základě principů tohoto hnutí.
Pokud že minulé století bylo ohrožováno fašismem, nacismem a komunismem, 21. století a konec 20. vstupuje do válek nejčastěji na základě iredentismu. Ať se jedná o války na balkáně, v Rusku nebo na blízkém východě.
Zdroje: britannica.com
Ti s chladnější hlavou diskutovali o společenských postojích a dalších tématech v místních malebných kavárnách, jež byly lákavým přístavem nejednoho intelektuála. James Joyce zde například dokončil první kapitolu Odyssea, pražský rodák německého původu Rainer Maria Rilke byl hostem své ctitelky kněžny Marie Thurn Taxis-Hohenlohe a stopu zde zanechali také italští literáti Umberto Saba a Italo Svevo.
Rainer Maria Rilke se narodil 4. prosince 1875 v Praze, kde zůstal do svých 20 let, kdy se odstěhoval do Mnichova.
Káva, jež je plodem maďarské krve a podnikavého ducha
Spojení města s kávou sahá do poloviny 18. století, kdy začal vzkvétat obchod s touto komoditou a s tím vznikaly první kavárny inspirované Vídní. Možná to byla právě neodolatelná vůně kávy, co k podnikání inspirovalo i Francesca Illyho, který za první světové války bojoval téměř na všech frontách. Po válce se rodilý Maďar Francesco (vlastním jménem Illy Ferenc) usadil v Terstu a našel si práci v podniku, jenž se zabýval prodejem kakaa a pražením kávy. Mladý Illy měl hlavu plnou nápadů a roku 1933 zakládá svou vlastní společnost. Vymyslel inovativní metodu pro udržení kvality čerstvě upražené kávy – pod vysokým tlakem ji ukládal do plechovek a vynalezl první automatický kávovar Illetta (1935), který je pradědečkem dnešního kávovaru.
Namíchejte Vídeň, Paříž a Turín dohromady. A vyjde vám atmosféra Terstu, jak můžete vidět na videu:
Rodina kávových magnátů jménem Illy je dodnes v Terstu pojmem, jeden z potomků Riccardo Illy byl i jeho starostou. A co pro něj jako politika byl nejvýznamnější úkol? „Investoval jsem mnoho energie do zlepšení komunikace mezi etnickými skupinami žijícími v Terstu. Po náročných debatách se nám podařilo harmonizovat vztahy mezi Slovinci, Chorvaty, Srby, Bosňany, Albánci, Řeky, Turky a Maďary, mezi které patřil můj dědeček. Vždy jsem si byl vědom, že pestrost jazyků, kultur a náboženství je naším bohatstvím.“
Zdroje: www.turismofvg.it
