Sýrie byla pohledem turisty extrémně zajímavá země. Palmyra, antické město plné památek i nedaleký arabský hrad byl magnetem přitahujícím návštěvnost. Ne nadarmo se jí říkalo královna pouště.
„Palmyra živila desetitisíce hostí, krmila a napájela jejich koně a velbloudy. Ležela totiž na hlavní obchodní cestě od Středozemního moře do Bagdádu a dál do Indie. Všechno, co ze starověké kvetoucí Palmyry zůstalo, je nesmírné množství zřícenin. Je jich tolik, že se snad nikdy nikomu nepodaří dostat je pro vytvoření věrné představy na jeden snímek,“ napsala v knize Tisíc a dvě noci cestovatelská dvojice Zikmund a Hanzelka.
Jenže pak do Sýrie dorazila diktatura, války včetně té občanské, a byť dnes fotografické možnosti jsou, tak ne všechny zříceniny stojí. Islámský stát poničil antické divadlo i vzácný tetrapylon. Bombardovalo se sofistikovanými a technicky dokonalými bombami i obyčejnými výbušnými barely.
Syrský režim shodil za devět let téměř 82 000 barelových bomb a zabil 11 087 civilistů, včetně 1 821
The Syrian Network for Human Rights
Co je barelová bomba
Barelová bomba není nic jiného, než velký kovový barel naplněn výbušninami, kovovými střepinami, ropou nebo jinými chemikáliemi, který je shazován z letadel nebo helikoptér. „Vrtulníky Asada shazovaly na Aleppo ropné bubny, palivové nádrže a plynové láhve, naplněné výbušninami a úlomky kovu. Občané Aleppa byli vůči nim bezmocní,“ napsal Petr Pomerantsev v knize Tohle není propaganda. Přímo v Aleppu se záchranáři poučeni ztrátami naučili počkat. Útočníci totiž shazovali druhou dávku barelových bomb až poté, co se záchranáři seběhli k poškozenému místu.
Zbraň teroru
Kritici tuto zbraň charakterizovali jako zbraň teroru a podle mezinárodních konvencí nezákonnou. Předpokládá se, že zejména rozvojové země budou jejich smrtícího účinku dál používat. To, že nejsou přesné je sice nevýhoda, ale víc než dostatečně vykompenzovaná cenou, jednoduchostí a snadnou dostupností.
Dusičnan amonný
Dusičnan amonný, zvaný též ledek amonný, je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Nálož dusičnanu amonného použil americký atentátník Timothy McVeigh při atentátu na budovu federálních úřadů v Oklahoma City, i norský atentátník Anders Breivik při útoku v Oslu na vládní budovy. Ledek, trinitrotoluen a hliníkový prášek obsahovala bomba, jež explodovala v srpnu 1998 v zaparkovaném voze u velvyslanectví USA v keňském Nairobi.
Jako výbušný materiál se používá dusičnan amonný (ledek), běžné zemědělské hnojivo. „K jeho zneužívání občas dochází, a to i v případě terorismu, ale většinou je nutné přidat další látky, zejména hořlaviny, a například ho smíchat s naftou a zapálit,“ říká o jeho zneužití coby výbušniny v Českém rozhlase Michal Hocek, který je profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě UK .
Dopad barelových bomb v Sýrii.
Díky jednoduchosti není barelová bomba nijak drahá, její cena se pohybuje mezi 200 – 300 dolary. V podstatě se nejedná o nic jiného, než neřízené improvizované výbušné zařízení. Jako první je použila izraelská armáda v roce 1948, objevily se jak ve válce ve Vietnamu, tak v jugoslávském konfliktu. Není potřeba mít pro její použití speciální vojenské letadlo s pumovnicemi či závěsníky, vyhodit se dá i z letounů používaných v zemědělství. Právě ta, konkrétně typ Antonov AN-2 byla použita během bitvy o Vukovar.
