Stěží najdeme středověkou ženu, o které bychom toho věděli tolik jako o Hildegardě von Bingen (1098-1179). Nebyla jen abatyší a nesmírně vzdělanou a moudrou ženou, ale byla také jako rádkyně v aktivním kontaktu s nejmocnějšími muži své doby a měla velký vliv na politiku a církev.

Zasvěcena Bohu

HiIdegarda pocházela z německého Bermersheimu a o duchovní dráze desátého potomka rytíře Hildeberta bylo rozhodnuto už před jejím narozením v roce 1098. Slabá a často nemocná dívka nastoupila do kláštera benediktinek v Disibodensbergu v osmi letech. V jejím případě to ovšem byl začátek neuvěřitelné cesty. Od dětství ji provázela mystická vidění a pod vedením abatyše Jutty ze Sponnheimu se jí dostalo vzdělání. Když se v roce 1136 sama stala abatyší, začala sepisovat své vize týkající se teologie, přírody, lékařství i psychologie.

Zvěsti o mimořádné abatyši se rychle šířily a s nimi i počet zájemkyň o vstup do kláštera z řad urozených a bohatých žen. Díky tomu mohla založit další klášter a pokračovat ve své neúnavné činnosti. K jejím nejvýznamnějším spisům patří teologické pojednání Scivias lucis (Poznej cesty světla), přírodopis, ve kterém popsala 300 druhů zvířat Physica a Causa et curae o lékařské vědě, příčinách a léčení nemocných.

První popis orgasmu

Dá se říci, že Hildegarda byla už tenkrát zastánkyní celostní medicíny, problémy těla a duše byly pro ni neoddělitelné. V době, kdy se nedbalo na hygienu, doporučovala převařovat vodu, psala o krevním oběhu, nervovém systému i gynekologických problémech.

A byla to ona, jeptiška, jež první v historii vědecky popsala ženský orgasmus. „Je-li žena spojena s mužem, pak příjemný pocit tepla v jejím mozku ohlašuje požitek z této touhy a ejakulaci tohoto spojení. Jakmile sémě padne na správné místo, přitáhne ho k sobě již zmíněné silné teplo a udrží ho na místě. Pak se také bedra této ženy stáhnou a všechny údy, které jsou v době menstruace připraveny k otevření, se brzy uzavřou tak pevně, jako když silný muž něco sevře v dlani," napsala Hildegarda v Causa et curae.

Rádkyně se širokým rozsahem

Věnovala se i psychologii, etice, sepsala vlastní autobiografii, a kromě jiného také více než 70 písní (text i hudbu). Její záběr byl opravdu obrovský, jako první jeptiška získala povolení veřejně kázat a nebála se kritizovat moc světskou i duchovní. Díky svému charismatickému a sebevědomému vystupování se její sláva rychle šířila světem. S nejmocnějšími muži své doby udržovala čilou korespondenci, zachovalo se přes 300 jejích oduševnělých dopisů. Mezi adresáty je anglický král, dva císařové, čtyři papežové, biskupové, preláti i sv. Bernard z Clairvaux.

Sušenky na nervy historický recept doplněný o současné dobroty

200g celozrnné špaldové mouky, 125g másla, 1 vejce, 80g třtinový cukr, 1 špetka soli, 100 g mletých mandlí
5 g čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku, 2,5 g drceného hřebíčku, 5 g mleté skořice, 1 špička nože galgánu lékařského, 1 špetka soli, kůra z neošetřeného citronu, 100 g hořké čokolády, 1 lžíce oleje

Příprava
Z mouky, mandlí, másla, vejce, cukru, soli, koření acirónové kůry vypracujeme těsto a necháme na hodinu odpočinou v chladu. Vyválíme a vykrájíme požadované tvary a na plechu vyloženém papírem na pečení pečeme v troubě předehřáté na 170°C asi 15 minut. Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni, smícháme s olejem a sušenky z poloviny namočíme. V uzavřené nádobě sušenky vydrží několik týdnů.

Pozor, sušenky jsou myšleny jako medicína na nervy a proto by dospělý člověk neměl sníst více než 3 až 5 kusů denně! Muškátový oříšek obsahuje toxickou látku myristicin, která může mít při předávkování (konzumace více než 10 g) halucinogenní účinky nebo způsobit otravu.

Léčitelství

Léčitelství, léčivé rostliny, byliny a koření byly součástí každodenního života v klášteře. Hildegarda ale dokázala spojit lékařské znalosti své doby, které pocházely ze starověkých tradic, se znalostmi o léčivých bylinách lidového léčitelství. Její holistický pohled na vývoj nemocí, výživy a životního stylu je na svou dobu ohromující. A její recepty se zachovaly dodnes, například na sušenky pro lepší nervy. Před začátkem školního roku by možná nebylo od věci napéct si je do zásoby.

Úchvatná jeptiška se předstvuje jako skladatelka.

Zdroj: Youtube

Na cestách

Hildegarda také oproti všem středověkým zvyklostem ráda a často cestovala. Dokonce získala povolení cestovat a konala misijní cesty do Bamberku, Augsburgu, Kolína nad Rýnem a do Nizozemí. Jelikož směla i svobodně kázat, často se na tržištích ujímala slova. Ve svých vyjádřeních byla neoblomná, což často vedlo ke snaze jí usměrnit. Poslední příkaz dostala od mohučského arcibiskupa, aby u svého hrobu nečinila žádné zázraky. Tento příkaz zrušil až po 800 letech papež Jan Pavel II. Hildegarda von Bingen, jež předběhla dobu dobu zemřela v úctyhodných 81 letech.

Po její smrti se prý na nebi rozsvítil jasný světelný kříž. I když už za svého života byla velmi uznávaná a ctěná žena, svatořečena byla až v roce 2012 papežem Benediktem XVI.

Hildegarda sama sebe popisovala jako „nevzdělanou“ a ve svých prohlášeních se opakovaně odvolávala na vize. Pravděpodobně protože v té době převládal názor, že ženy nejsou schopny samostatného myšlení. Musela to být vskutku velmi moudrá žena.